Zámek 1720, 1723, 1725 stavebník Fr. Jos. Černín, arch. F. M. Kaňka; 1780 úpravy, park a rokokové interiéry. V parku stavby Panův templ-klasicistní obdélná stavba, Kruhový chrámek, obelisk po 1779. Autor asi Ondřej Niederhofer (1792, po), Státní zámek v Krásném Dvoře, (kol. Lorenc V., Tříska K., Líbal)1954., and Poche 1978#, 141-142.
Vodní tvrz Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, 1584, malby 1588, drobná replika letohrádku Kratochvíle, v 1.p. monumentální renesanční nástěnné malby s mythologickými náměty, v přízemí malby pod omítkou. Na fasádě sgrafita a malby na hlavní římse vejcovec a listovec, nasd oknem rozviliny s polopostavami. and Poche 1978#, s. 159; Chotěbor 1991#, s. 108; Krčálová 1986#, s. 39-40.
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na vnitřních dveřích vlevo: Scylla a Minós (Ov. met. 07, 6-151, 154-151), vpravo: Paridův soud (Hyg. fab.). Dvanáct zásuvek s výjevy: Jupiter a Ió, (Ov. met. 01, 568-749), Vertumnus a Pomona (Ov. met. 14, 623-700), Narcis (Ov. met. 03, 339-510), Perseus a Andromeda (Ov. met. 04, 663-752), Únos Proserpíny (Ov. met. 05, 395-424), Herkules a Kerberos (Ov. met. 09, 187), Ikarův pád (Ov. met. 07, 183-235), Pygmalion (Ov. met., 10, 243-297), Venuše a Adónis (Ov. met., 10, 529-559), Héraklés (Ov. met. 09, 189), Glaukos a Skylla (Ov. met. 12, 59-68), Diana a Aktaion (Ov. met. 177-195)., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinetu po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Pískovcová socha muže s plnovousem, stojí u kmene stromu, kolem beder kůže lva, oběma rukama svírá batole visící hlavou dolů., Kovařík 2006, 162-163., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Tuto sochu, která patří k těm již zničeným, interpretuje V. Kovařík jako Saturna požírajícího své dítě, námět, který byl v souboru Křimických plastik vícekrát opakován. Nicméně, vzhledem k přítomnosti lví kůže by se mohlo jednat spíše o Herkula, který v záchvatu šílenství zabil své děti.
V zámeckém parku socha Herkula., Poche#, 2 (1978), s. 162-163; Nejl 2006#, 54-61., and V parku křimického zámku byl původně větší soubor barokních soch. Čtyři živly, Únos Sabinek, Aenás odnášející svého otce z hořící Tróje, personifikace Den a Noc a socha Herkula. V parku dnes zůstala pouze socha Herkula, ostatní sochy byly přeneseny nebo zanikly.
Kodex, Horatius Flaccus, Opera, na titulní straně celostranný obraz s postavou malíře, malujícího hlavu a dále monstrum s lidskou hlavou, koňským trupem, křídly a rybím ocasem. Knihy ód a listů oddělují malované iniciály., Kotalík 1982#, s. 83, č. k. 52., and Kodex získal Karel Egon z Fürstenberka v Itálii. Kromě tohoto rukopisu měl ve své sbírce i jeho další tři rukopisy a 200 tisků jeho básní. Titulní obraz ilustruje první verše Horáciova listu Pisonům o umění básnickém.