M. Tulius Cicero, De officiis ad Marcum filium libri III Josef Krása: Rukopis ze sbírky K. E. Fürstenberga. Objednal ho patrně ferrarský měšťan a obchodník Isachinus, syn Antonia de Caxanova, kodex je datován 1460 (fol. 82r). Inspirace toskánskými, umbrijskými a římskými rukopisy z 11. -12. století, programový humanistický historismus. and Antické tradice, s. 84, č.k. 54.
Q. Horatius Flaccus, Opera J. Krása: Kodex získal Karel Egon Fürstenberg z knihovny vévody de la Valliere v Paříži. and Antické tradice, s. 84, č.k. 55
Rukopis na pergamenu, Publius Vergilius Maro, Zpěvy pastýřské, rolnické a Aeneis., Kotalík 1982#, s. 83, č. k. 53., and Ilustrovaný rukopis Publia Vergilia Maro, získal Karel Egon Fürstenberg ve 2. polovině 18. století v Itálii. Na začátku první knihy Bukolik je obraz pastýřů Tityra a Meliboea, Aeneis ilustruje výjev útěku Aenea z hořící Tróje. Kodex je blízký pracím dona Simona Camaldolense.
Renesanční zámek , třípatrová budova s uzavřeným arkádovým dvorem (zachovámy na severní a západní straně), renesanční sgrafita s volutami a rostl. ornam. ze druhé pol. 16. století, 1711-20 barokně upraven, po 1866 přestavba hlavně interiéry. and Hrady, zámky a tvrze 1981, s. 131
Renesanční zámek , třípatrová budova s uzavřeným arkádovým dvorem (zachovámy na severní a západní straně), renesanční sgrafita s volutami a rostl. ornam. ze druhé pol. 16. století, 1711-20 barokně upraven, po 1866 přestavba hlavně interiéry. and Hrady 1981#, s. 131.
Z renesanční přestavby hradu z let 1531-1535 zachována zeď odlehčená v přízemí arkádami, v jedné z nich je prolomena brána. V patře na jižní straně straně obrácené k městu zeď s okny, na nádvorní straně arkády na masivních sloupcích s prstencovými hlavicemi. Zeď zdobena sgrafitem. Ředitelem stavby byl podle nápisu na sgrafitu mincmistr Hanuš Ennich. and Chamonikola 1999# (Opava), 27-28.
Mramorová busta, poprsí muže., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 116., and V roce 1870 zakoupil Bedřich z Fürstenbergu, arcibiskup olomoucký, antické a antikizující busty, které dal umístit do oblouků nik v Maxmiliánově kolonádě. Odtud později její tradiční název Pompejská. Dnes jsou busty v Arcidiecézním muzeu.
Volně stojící třípatrová budova se středovým rizalitem, završeným štítem. Balustráda s gryfy, akroteriemi a dekorativními vázami. Fasádu člení dórské, ionské a korintské sloupy a niky. Pod štítem rizalitu čtyři plastiky a dva medailony s portréty slavných umělců, vědců a pedagogů s nápisy. Na fasádě hlavního průčelí v přízemí monumentální amfory, plastiky v prvním a druhém patře v bočních nikách (po jedné na každé straně).Volně stojící klasicistní třípatrová budova se středovým rizalitem, završeným štítem. Balustráda s gryfy, akroteriemi a dekorativními vázami. Fasádu člení dórské, ionské a korintské sloupy a niky. V nikách přízemí dvojice antikizujících váz, v patrech plastiky - alegorie věd, architektury a sochařství, obchodu a víry (náboženství). Pod štítem rizalitu čtyři plastiky a dva medailony s portréty slavných umělců, vědců a pedagogů s nápisy. and Benešová 1984, s. 163, obr. 110, pozn. 191. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, Praha 1999, sv. 2, s. 235-236. http://home.tiscali.cz/alekan/justicka2/budova.htm (19.04. 2009).