Zámek 1568-1575, Gio Aostalli, 1570 Ulrico Aostalli, arkády ve II. nádvoří, severozápadní průčelí sgrafita - 2x štít rizalitu a pod štítem, III. nádvoří sgrafita Bitva o římské koloseum. Sgrafita Šimon Vlach signatura. Sgrafita 1610 průčelí proti hlavnímu vchodu, ve třech podlažích: poprsí vojevůdců, výjevy z antických dějin (bitva)podle rytiny náčrtu obrazu Leonarda da Vinci pro palác ve Florencii. Vpravo Vítězství Konstantina nad Maxenciem u Milvijského mostu 312, předloha rytina z okruhu Marcantonia Raimondiho, repro obrazu z Vatikánských dvoran v Římě autora Giulio Romana. 1. patro pět polí Samson. Divadlo 1798, zachováno 16 kulis a dvě malované opony Jos. Platzer, zahrada raně klasicistní sochy. and Stehlík 1957#.
Starověké vzory - období pozdně římské: prolomení domovní fasády arkádou. V římském umění 5. - 6. století se lodžie objevuje v průčelí, a to nad vysokým masívním přízemím mezi nárožními rizality, nebo ve dvou podlažích, přičemž arkáda horní má zrychlený rytmus a menší měřítko; bývá bez hmotného omezení nebo sevřena zdivem na rozích. Toto řešení má předstupně v době kolem r. 100 př.Kr. a zprostředkovaně (Theodorichův palác v Galetě) se udrželo až do doby románské v Benátské republice, ale i v biskupském paláci v Záaplí v Kolíně nad Rýnem. Poprvé tento princip u nás použit v posledním patře zámku, kde je navíc arkáda prolomena na obě strany a spojená s okolím nádvořím (podobně v Telči). and Varcl 1978#, s. 298.
Fasáda domu je celokamenná, v přízemí dva oblouky arkád se zvlněným středovým pilířem. Tři okna v patře jsou orámována edikulami tvořenými kanelovanými pilastry stojícími na zalamované římse s konzolami pod pilastry. Pilastry nesou zalamované kladí vyplněné vlysem s groteskní dekorací (nad třetím oknem jsou groteskní sfingy), nad ním je zalamovaná římsa nesoucí archivoltu. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce s Tritónem, gryfem a Néreovnou. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce. V nástavci nad prvním oknem zleva je groteskní muž (Tritón), na druhém groteskní gryf a na třetím groteskní žena (Néreovna). Pod podokenní římsou jsou konzoly kanelovaných pilastrů, na pilastry zalamovaná římsa podél celé fasády. Mezi okny postavy rytířů v reliéfu. and Hrubý 2003#, 155-157.
1753 prodali Valdštejnům-Vartenberkům a za jejich působení dochází k poslední větší úpravě. Po požáru v roce 1775 bylo mimo jiné v letech 1796 - 1797 vybudováno zámecké divadlo. and Novák, A., Litomyšl, Praha 1916.
Pod střechou fabión s figurálními motivy bitevní scény: Dobytí Říma Konstantinem Velikým, milvijský most, podle rytin z okruhu Marcantonia Raimondiho, podle fresek Giulia Roaman v Sala di Constantino ve Vatikánu. (možná též Únos Heleny (alegorie války), Trojská válka, Marc Curtius se vrhá s koněm do plamenů, průvod boha Marta, vojevůdci,
Pod střechou fabión s figurálními motivy, italští štukatéři, bitevní scény: Dobytí Říma Konstantinem Velikým, milvijský most, podle rytin z okruhu Marcantonia Raimondiho, podle fresek Giulia Roaman v Sala di Constantino ve Vatikánu. (možná též Únos Heleny (alegorie války), Trojská válka, Marc Curtius se vrhá s koněm do plamenů, průvod boha Marta, vojevůdci,
Pod střechou fafión s figurálními motivy, italští štukatéři, bitevní scény: Dobytí Říma Konstantinem Velikým, milvijský most, podle rytin z okruhu Marcantonia Raimondiho, podle fresek Giulia Roaman v Sala di Constantino ve Vatikánu. (možná též Únos Heleny (alegorie války), Trojská válka, Marc Curtius se vrhá s koněm do plamenů, průvod boha Marta, vojevůdci,
Na vstupním průčelí je velký edikulový portál tvořený iónskými polosloupy s píšťalami v kanelování (nahoře i dole).Sloupy jsou na soklech, mezi jejich hlavice a kladí jsou vloženy konzoly. Na kladí je ornamentální vlys přerušený třemi vysutými konzolami nesoucími balkón. Archivolta ostění je zdobena rozetami v kazetách, ve vrcholu volutový klenák. Další dva portály jsou v interiéru, na jednom z nich portrétní medailony, patrně stavebník a jeho žena., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 85, obr. s. 171., and Stejný kameník vytvořil další portály, viz Bílá Lhota, portál domu Václava Haugvice a Dlouhá Loučka, portál.
Dvě busty císařů v nadživotní velikosti., Poche 1978#, 300-301., Pokorná 2003., and Poche 1978 s. 301: v zahradě domu čp. 1, od stejného autora jako Herkules ve Voigtových sadech.