Vídeňský architekt neorenesanční soubor budov, pozoruhodný, budovu si dal v letech 1873- 1874 postavit politik Judr. Alois Pražák (1820-1901) ve stylu severoitalské renesance, připomíná pevnostní paláce.
Gabrielová, B., K dějinám Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, Brno 2003. and Novorenesanční inspirace římskými nástěnnými malbami (Domus Aurea).
Podle záznamu o ceně ("emi Brunae Moravorum viginti sex cruciferis 16/09?") byl exemplář v Brně již na začátku 17. století. Srov. Dokoupil, Vobr 1963, č. 1322 (exemplář z knihovny augustiniánů ve Starém Brně), Dokoupil, Vobr 1970#, 540-541. č. 2046., and Exemplář je zajímavý tím, že je to druhý nejstarší výtisk Vitruvia, o němž víme, že byl v českých zemích.
Budova novorenesanční vídeňští architekti, projekt, určena pro zasedání moravského zemského sněmu., arkádové vnitřní nádvoří, dvoupodlažní sál s galeriemi, moravské znaky v průčelí vytesal Adolf Loos.Dnes Ústavní soud
V erbovním sále, tzv. Sále vjezdů, cyklus 11 rozměrných pláten od Karla Františka Teppera z let 1723 – 1724. Cyklus zachycuje vjezdy císařů do Brtnice (1630: Ferdinand II., 1638: Ferdinand III., 1679: Leopold I., 1701: Josef I., 1723: Karel VI.). V klenutém sále se štukovým stropem jsou nástěnné obrazy s místními historickými motivy, v sále předků obrazy předků rodu; ty vytvořil v l. 1723 - 1724 malíř Karel Töpper (1682 - 1738) stejně jako obrazy v císařském sále – celkem 11 obrazů, představujících vjezdy habsburských panovníků do Brtnice. Obrazy byly instalovány ve zvlášť upraveném sále, zvaném pak sál vjezdů., Hosák, Zemek 1981, 55-56., and Samek 1994#, 256-257.
Zesnulý je zobrazen v nice, je ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 270, obr. s. 378., and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i módním sestřihem vlasů a vousů.