V dřevěném obložení stěn, v nikách, alegorické figury čtyř Světadílů, dřevěné polychromované ženské figury. Na římse nad nikami Géniové, dále alegorie věd a umění. and Samek 1994#, 192-193.
Pískovcová socha, alegorie jedné ze čtyř částí světa - Evropa: muž ve zbroji (brnění s přilbicí završenou chocholem), ruce se opírají o štít s motivem koně (?). and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Kresba: Merkur přivádí býka; býk unáší Európu; Európé s Jupiterem na nebesích., Fučíková 1997#, II/281., and Kresba patrně nebyla přípravnou kresbou pro Lenckerovu mísu z doby okolo roku 1600, která se nacházela v kunstkomoře císaře Rudolfa II. (Wien, Lencker, mísa s historií Evropy). Patrně se jedná o studii pro nějakou jinou mísu, která se však nedochovala..
Na atice paláce, po obou stranách fasády, alegorické sochy čtyř světadílů. Žena, na hlavě koruna (Evropa), drží štít se znamením koně u pravé nohy, v levé ruce drží koruny a tiáru, které podpírá putto. Mouřenínka (Afrika), nahá s pérovou čelenkou na hlavě, v pravici drží papouška, u nohou krokodýl. Žena (Amerika) ozdobená šňůrou perel, v levé ruce drží škebli?, u nohou lev. Žena v kaftanu, na hlavě vysoký homolovitý turban s půlměsícem, v pravé ruce štít se znamením velblouda., Blažíček 1976#, 104-105., and Sochy světadílů jsou inspirovány Ikonologií C. Ripy.
Vnější parapet schodiště zdobí dvanáct bust, tři čtveřice alegorií světadílů, živlů a ročních dob., Horyna, Neubert 2000#, 41-51., and Sochařskou výzdobu schodiště zahradního průčelí vytvořil Jan Jiří Heermann a jeho synovci Pavel a Zachariáš Heermannové ze Saska.
Skleněná číška s broušeným motivem. Na plášti alegorie čtyř světadílů s určujícími nápisy. Sedící žena s korunou (Evropa), nahý divoch se slonem a krokodýlem (Afrika), Indián se lvem a pumou (Amerika), muž v turbanu s velbloudem (Asie)., Drahotová 1989#, 116., and Alegorie čtyř světadílů - Evropa, Amerika, Afrika, Asie.