Plastika na pilíři při hlavním vchodu do zámku. and Zámek stojí v Dolním Slezsku, blízko česko-polských hranic, nad broumovskem. Na hlavním průčelí bohatá sochařská výzdoba. Kolem čestného dvora řada soch antických božstev na pilířích (Apollón, Herkules a Antaios). Sochy též na tzv. terase bohyně Flóry. Před bránou do parku dvě sfingy.
Plastika na pilíři zdi kolem čestného dvora. and Zámek stojí v Dolním Slezsku, blízko česko-polských hranic, nad broumovskem. Na hlavním průčelí bohatá sochařská výzdoba. Kolem čestného dvora řada soch antických božstev na pilířích (Apollón, Herkules a Antaios). Sochy též na tzv. terase bohyně Flóry. Před bránou do parku dvě sfingy.
Plastika na pilíři zdi kolem čestného dvora. and Zámek stojí v Dolním Slezsku, blízko česko-polských hranic, nad broumovskem. Na hlavním průčelí bohatá sochařská výzdoba. Kolem čestného dvora řada soch antických božstev na pilířích (Apollón, Herkules a Antaios). Sochy též na tzv. terase bohyně Flóry. Před bránou do parku dvě sfingy.
Sochařská výzdoba budovy Grandeho hudební školy (dnes nájemní dům). Popis: Výzdobu je možno popsat po menších celcích. Jedná se o portrétní bystu Ludwiga von Beethovena v nadpraží vstupního portálu. V nice v prvním patře je umístěna alegorická socha hudby, která může představovat Apollóna, Orfea, jedno ze sedmera svobodných umění aj. Polooděná mužská postava, životní velikosti v kontra postu s rozevlátou drapérií, drží v levé ruce lyru opřenou o předloktí. Pohled směřuje, přes pravou ruku s kynoucím gestem, směrem dolů doprava k divákovy, který přichází z centra města.65] Hlava je bezvousá, s kratšími kudrnatými vlasy. Fasáda budovy je dále zdobena reliéfy s motivy hudebních nástrojů. Nad druhým patrem se nachází na fasádě vypouklé zrcadlo, v barokizujícím rámu, ozdobeném rostlinnými motivy s uvedeným letopočtem. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 42
Soubor budov skladů Národního divadla. Fasáda do Apolinářské ulice se štukovými reliéfy v kruhových rámcích. Ženské postavy oděné do staročeských krojů s různými atributy jako Múzy. Tanec (žena s tamburínou); Hudba (žena s lyrou); Drama (žena s maskou na temeni, svitek, vavřínové snítky, meč)., Baťková 1998, s. 325, and Typické atributy múz, postavy jsou však oblečeny do staroslovanských oděvů, naznačena starobylost české kultury.
Pískovcová socha: Apollón s lyrou (ve dvojici s Venuší)., Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#, 410-412., and Kopie sochy I. F. Platzera, originál v Lapidariu NM.
Pohár z čirého skla, vzor matně řezaný. Na kalichovité kupě krajina se sedícími postavami - Orfeus s lyrou, Mars opřený o štít, Venuše mezi keři. V pozadí výjevu opice, lev, pták. and Drahotová 1989#, s. 66.
Nárožní nájemní dům, třípatrová budova s nárožní nástavbou. Na nároží ve výklenku socha dívky, v posledním patře arkády s figurálním reliéfem. Dvě ženské postavy s atributy (malířská paleta se štětcem a lyra). Na arkýři do Chopinovy ulice dva reliéfy s alegorií ročních dob: žena zahalená v závoji (Zima), žena s věncem z květů a obilí (Léto).
Olej na dřevě. Scéna v zalesněné krajině s potokem. Uprostřed obrazu sedí Orfeus pod olivovníkem, hraje na lyru, kolem něho naslouchají zvířata a ptáci., Seifertová, Ševčík 1997, s. 107-108, č.k. 27, and Od roku 1780 v Lichtenstejnských sbírkách (Valtice, Vaduz), pak v muzeu v Solothurnu. Protějšek k obrazu Circe (Krotitelka zvířat).