V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
Na vysokém kamenném soklu je umístěna litinová socha bohyně Ceres. Plastika je provedena v klasicistním duchu. Postava je zahalena do volné splývavé bohatě zřasené drapérie. Levou nohu má lehce vykročenou dopředu, pravou ruku opřenou v bok a v levé ruce drží roh hojnosti. Hlavu zdobí věnec klasů. Na dnešní místo byla plastika přenesena roku 1876. Socha byla odlita roku 1862 v železárnách v Blansku. Plastiku dal ulít měšťan Karel Demel pro kašnu na Dolním nám. [34] Do Městských sadů byla přenesena i s původním soklem a umístěna v místech, kde stával tzv. Chrám přátelství .[35] Socha byla v roce 1977 restaurována a od roku 1979 je zapsaná ve státním seznamu kulturních památek. Socha měla původně v pravé ruce srp a u pravé nohy snop obilí. Tyto doplňky byli rovněž litinové. Památka se dochovala v relativně dobrém stavu. Ačkoliv byla při posledním restaurátorském zásahu pravděpodobně opatřena ochranným konzervačním nátěrem, dnes je opět napadena korozí. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 5
Šestipatrová budova, v 1. patře na průčelí dvě plastiky obrácené tváří k sobě. Zleva žena v antické drapérii, drží roh hojnosti z něhož se sypou mince, zprava muž v antické drapérii, na hlavě kulovitá čapka, v rukách mince. and Svoboda-Noll-Havlová 2000, s. 272
Novorenesanční čtyřpatrový nájemní dům, Edikulový portál s frontonem nesoucím dvě ženské figury, levá drží pochodeň a desku; pravá drží kladívko a vázu. Okna 1., 5. a 9. s frontony, na nich ženské figury. Levá drží roh hojnosti, pravá vřeteno mezi nimi kartuš s písmenem F. and Baťková 1998, s. 551
Ostění okna je zdobeno pletencem rozetami. Edikula okna spočívá na římse s pletencem, jež je pod pilastry zalomena, takže tvoří mohutné konzoly. Na konzolách jsou korintské kanelované pilastry. V hlavicích pilastrů jsou místo krajních listů rohy hojnosti. Na pilastrech je položen dvoudílný bohatě profilovaný architráv, ve vlysu je nápis PRAGA CAPUT REGNI. Nad kladím je římsa, na níž je bohatě profilovaný kruhový tympanon s vloženým reliéfním znakem Starého města. V roce 1731 byla připojena postranní okna s gotizujícími nástavci. and Okno vzniklo po spojení Starého a Nového města pražského roku roku 1518, radnice byla tehdy rekonstruována a kolem 1520 vzniklo okno s nápisem PRAGA CAPUT REGNI. Politický charakter výzdoby okna podtrhuje nejen nápis, ale i formální vazba na architektonickou plastiku jagelonského Pražského hradu. Edikula je variací okna Vladislavského sálu, kde na severní straně najdeme obdobné pilastry s konzolami i nápis ve vlysu. Kruhový tympanon má obdobu na vstupním portálu do Staré sněmovny a na bočním portálu do bazilky sv. Jiří, jež byl rovněž spjat s panovníkem. Okno navazuje na výzdobu přízemního okna vedle hlavního vchodu do radnice z konce 15. století, kde je znak Starého města, znak Českého království a monogram Vladislava Jagelonského (W). Nápis je v tzv. raně humanistické kapitále, jež se vyznačuje vědomě nekasickými rysy (epsilon "E", "N" a "I" s prohnutím středu dříku ve tvaru polovičního nodu, gauda písmene "G" se stáčí dovnitř, atd.). Vědomě retrospektivní, gotickým prvkem je rovněž přesekávané rámování nápisu.