Rejstříky vedené pro každý rok, obsahují skutečný výběr berně ve městě podle jednotlivých ulic. Zápisy na přední stránce, zadní bývá zpravidla prázdná a je vyhrazena pro sumář podle stanovených částí města (summa prima — summa nona). Závěrem přichází Summa in civitate, peněžní souhrn vybrané berně ve městě. Druhá část každého rejstříku je vyhrazena pravidelně pro výdaje (exposita) z příslušné berně (jde o výdaje berníků, poslům, bibalia apod.).
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Portál má pravoúhlý rám s vyžlabeným profilem, ve cviklech jsou medailony s hlavami v profilu. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy odsazenými baňkami v dolní části, mají korintské hlavice a jsou na soklech. Sloupy nesou zalamovanou římsu, na níž je nástavec s dvoudílným okénkem Po stranách okénka jsou pilastry s vyžlabeným tělem a listovými hlavicemi, nesou zalamovanou římsu, nad níž je oblý štít zakončený na obou stranách volutami s rozetami uprostřed. Voluty jsou rovněž na vnější straně, ve volutách jsou nahoře akantové obličeje, dole groteskní hlavy se třemi obličeji., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Podle Šamánkové byly tyto portály inspirovány saskou renesancí.