« Previous |
1 - 10 of 80
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Praha, Belvedér, Aeneas a Anchíses
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- Aeneas, Anchises, Ascanius/Iulus, and Creusa
- Description:
- Aeneas prchá z hořící Tróje. Nahý Aeneas (krátce zastřižený vous) nese na zádech Anchísa (dlouhá brada, plášť omotaný okolo pasu), který v levici drží (nedochované) sošky domácích bohů. Před Anchísem nahý Ascanius/Iulius, za Aeneou Kreusa (vlasy svázané v uzel, ruce v plášti zdvižené k hrudi. Nalevo strom, napravo palma., Bažant 2006#., and Výjevy v bezprostředním okolí původní vchodové arkády západního průčelí pražského Belvedéru, včetně výjevu s Aeneem a Anchísem, měly návštěvníkovi připomenout římské císařství. O zobrazení Aeneova odchodu z Tróje srov. Exemplum: Aeneas a Anchíses.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
3. Praha, Belvedér, Aeneas a Latinus (?)
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- Aeneas ? and Latinus ?
- Description:
- Král Latinus vítá Aenea (?). Aeneas (?) v antické zbroji objímá Latina (?) charakterizovaného dlouhou bradou a pláštěm. Za Aeneem (?) stojí bezvousý muž v plášti a vedle něj jsou vidět nepokryté hlavy čtyř lidí, za nimi jsou vidět přilby dvou mužů. Nalevo je strom, napravo brána města Laurentum (?), městské hradby s cimbuřím tvoří pozadí výjevu., Bažant 2006#., and Výjev je situován před městskou bránu a patrně zobrazuje Latina vítajícího Aenea. Jestliže je tato interpretace správná, potom je řecká proradnost ztělesněná Sinónem, jenž je zobrazen na vedlejším soklu nalevo, konfrontována s římskou velkorysostí, kterou symbolizuje Latinus. Výjev není ve skutečnosti ilustrací Aeneidy, ale textu, kterým Vergiliův nedokončený epos zakončil Maffeo Vegio (1407--1458). Tato třináctá kniha Aeneidy byla publikována v Benátkách roku 1471 a objevila se za Vergiliovým textem i ve vydání z roku 1502.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
4. Praha, Belvedér, Aeneas a Merkur.
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- Mercurius and Aeneas
- Description:
- Aeneas (vousy, košile, tříčtvrteční kalhoty) má pravou ruku položenou na pahýl stromu, levici s nataženým ukazováčkem má nataženou před sebe. Proti němu stojí Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, krátký plášť přes levé rameno), v levé ruce drží kaduceus, pravou ruku s nataženým ukazováčkem má nataženou před sebe. Stromy a palmy na obou stranách., Bažant 2006#., and Na základě Iarbova udání Jupiter ihned poslal Merkura k Aeneovi, aby mu připomněl, že musí neprodleně Didoninu zem opustit. Merkur Aenea našel, jak se oblečený v místní šat věnuje budování Kartága, což je zobrazeno na vedlejším, šestém cviklu západního průčelí Belvedéru. Aeneas živě gestikuluje směrem k Merkurovi, kterého snadno poznáváme podle okřídlených bot a berly, odznaku božského posla. Kompozice má analogie v dobových italských obrazech zobrazujících stejné téma. Merkur patrně právě povolává Aenea do boje Vergiliovými slovy: "Kampak to míříš, več doufáš, že zahálíš v libyjských krajích? Jestli se nedáš nadchnout ni slávou tak velkých skutků, nechceš--li pro vlastní čest již žádné podstoupit boje, viz, jak roste ti syn - měj na mysli budoucnost svého dědice: římská říše a celá italská země určena losem mu jest" (Aeneis 4, 271--276, překlad Otmar Vaňorný).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
5. Praha, Belvedér, Aeneas usazený v Kartágu.
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- srp, osel, snop, and Aeneas
- Description:
- Hrdina (vousy) v antikizujícím pancíři, ale v tříčtvrtečních kalhotách, klečí v obilném poli a seče klasy srpem. Za ním je osel se snopem na zádech. Palmy a stromy na obou stranách., Bažant 2006#., and Zobrazení Aenea je po formální stránce variací na téma vojáků sklízejích srpem obilí z Traianova sloupu v Římě. Klíčem k interpretaci reliéfu je jeho umístění vedle Venuše u Vulkána a nad bohyní se zázračnou květinou. S největší pravděpodobností tedy zobrazuje Aenea věnujícího se v Kartágu zemědělství, což znamená, že když přicházíme severním vchodem, čteme pozpátku příběh, který, jak se ukáže, začíná u vchodové arkády západního průčelí. Aeneas obdělával půdu, kterou Libyjský král Iarbo daroval pozdější Aeneově milence Dido, aby si ji naklonil. Když se však Iarbo dozvěděl, kdo tuto půdu obdělává, stěžoval si Jupiterovi, kterého zpráva o lásce Dido a Aenea rozlítila: "On takový není, jak sličná mi slíbila matka! Nebyl z řeckých zbraní už dvakrát pro tohle vyrván, ale že italskou zemí má vládnout, kolébkou říší, hřmící válkou, by rod, jenž z Teukrovy krve je vzácné, zplodil a veškerý svět pak přivedl pod svoji vládu" (Aeneis 4, 228--231, překlad Otmar Vaňorný).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
6. Praha, Belvedér, Aeneova zbroj (?)
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Description:
- Dva nazí muži (zadní s bradou) kráčí doprava s větví na ramenou, na větvi je položena přilba, z větve visí pancíř (Aeneova zbroj?). Stromy na obou stranách., Bažant 2006#., and Muži nesoucí zbroj je téma, jež se může vztahovat k celé řadě mýtických příběhů. Výklad reliéfu však usnadňuje putto na balustrádovém pilíři nalevo od tohoto soklu. Je totiž zobrazen s palmovou ratolestí, čímž naznačuje, že následující výjev se bude týkat nějakého velkého vítězství. Jednoznačný klíč k obrazu mužů nesoucích zbroj je nad ním, ve cviklovém reliéfu s Venuší v dílně Vulkánově, a napravo, na sloupovém soklu zobrazujícím bohyni připravující zázračný lék. Muži nesoucí zbroj se tedy vztahují k Aeneovu vítěznému tažení do Itálie.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
7. Praha, Belvedér, Alexandr a Diogenés
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- Alexander Magnus and Diogenes
- Description:
- Diogenés s pláštěm omotaným okolo spodní poloviny těla sedí pohodlně opřen na kameni pod stromem, pravou nohu přehozenou přes levou a ruce založené přes prsa, nedívá se na Alexandra, ale na zem (na jeho stín ?). Před ním stojí rozkročený Alexandr v antické zbroji (korintská přilba s chocholem, plášť upevněný na levém rameni), v pravé ruce před sebou drží kopí. Velké stromy napravo a nalevo, v pozadí Alexandrovi vojáci, za nimi stromy., Bažant 2006#., and Podle anekdoty známé z Plútarcha, vojevůdce za svého pobytu v Korintu doufal, že mu přijde vzdát čest i slavný filosof Diogenés. Když nepřicházel, Alexandr se za ním vypravil sám. Diogenés však zůstal sedět a když se Alexandr zeptal, co pro něj může jako pán světa udělat, řekl, aby ustoupil ze slunce. Zatímco první výjev Alexandra oslavuje v roli rozhodného vládce, druhý a třetí jej představují jako mudrce a filosofa. V šestnáctém století bylo všeobecně známo, že když vojevůdce od Diogena odcházel, prohlásil: "Kdybych nebyl Alexandrem, byl bych Diogenem."
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
8. Praha, Belvedér, Alexandr a gordický uzel
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- gordický uzel / Gordian knot, meč, and Alexander Magnus
- Description:
- Alexandr v antické zbroji (korintská přilba s chocholem, plášť připevněný na pravém rameni) roztíná šavlí uzel na oji, kterou drží gordický muž klečící před ním. Klečící muž má na sobě košili s vyhrnutými rukávy a plášť připevněný na levém rameni. Za Alexandrem jsou vidět další dva muži, za gordickým mužem další čtyři obyvatelé tohoto města. Palma nalevo, strom napravo., Bažant 2006#., and Napravo od Herkula se sloupy začíná série výjevů s Alexandrem, a to reliéfem zobrazujícím vojevůdce roztínajícího gordický uzel, jehož rozvázání mělo podle proroctví ohlásit příchod vládce celé Asie. Umístění tohoto výjevu vedle Herkula se sloupy mohlo naznačit, že gordický uzel není na Belvedéru zobrazen jenom v rámci Alexandrovy legendy, ale i jako součást Ferdinandovy osobní historie. Vedle výjevu poukazujícího na imperiální devizu Karla V. je totiž zobrazen výjev odkazující na devizu Ferdinandova děda, španělského krále Ferdinanda, na jehož dvoře byl vychován. Španělský král znak gordického uzlu přijal jako předzvěst dobytí Andalusie a později i severní Afriky, čímž by byla pro křesťany znovu otevřena cesta ke Kristovu hrobu v Palestině. Zatímco Herkulovy sloupy ukazovaly západní, atlantickou dimenzi habsburské říše, gordický uzel zdůrazňoval podobně jako Iásonův mýtus její dimenzi východní, jež byla o to důležitější, že právě tam se nalézal Boží hrob.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
9. Praha, Belvedér, Alexandr a ženy Dareiovy
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- poklad (nádoby), Alexander Magnus, and Leonnatos
- Description:
- Alexandr v antické zbroji (korintská přilba s chocholem, plášť připevněný na levém rameni) zdvihá pravici k ženám a levicí ukazuje na poklad na zemi. Ženy Dareiovy, patrně manželka a dvě dcery (složité účesy, šaty s šálem), stojí před Alexandrem se skloněnou hlavou. U pokladu v otevřeném vaku (konvice, nádoba s víkem, amfora a opěradlo židle ? ve formě zvířecí hlavy) klečí dva muži, přední v tunice s vyhrnutými rukávy s oběma rukama dopředu nataženýma. Za ženami jsou Alexandrovi vojáci, přední má na hlavě lví kůži (Leonnatos ?). Nalevo velký strom, na němž je připevněná draperie, jejíž druhý konec je uvázaný na kmeni stromu napravo., Bažant 2006#., and Další výjevy s Alexandrem jsou na třetím a čtvrtém sloupovém soklu západního průčelí, okolo nichž vedla původní cesta k vchodům do budovy, a i vnitřní uspořádání reliéfů s tímto hrdinou naznačuje, jak mají být vykládány. Na druhém výjevu jsou zobrazeny ženy přemoženého perského krále. Podle Plútarcha, Alexandr nejen ušetřil matku, manželku a dvě neprovdané dcery poraženého perského krále, ale nabídl jim, že si mohou z válečné kořisti vybrat, cokoliv chtějí. V Praze je výjev situován do starověku zbrojí Alexandrových vojáků (první z nich, patrně Leonnatos zmiňovaný Plútarchem, má navíc na hlavě lví kůži) a antickými tvary nádob z válečné kořisti, které Alexandr velkoryse vrací zajatým ženám poraženého krále. Antikizující je také závěs přehozený mezi stromy, který se často vyskytuje na antických římských reliéfech, kde je však zpravidla používán jako prostředek sloužící k vymezení posvátného okrsku. Vedle této ilustrace Alexandrovy šlechetnosti je na třetím balustrádovém pilíři zobrazen putto s ptačím hnízdem, který může mít humorný vztah k předchozímu výjevu. Putto tu mohl představovat Alexandra chránícího ptáčata, ženy Dareiovy.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
10. Praha, Belvedér, Apollón a Marsyás
- Creator:
- Stella, Paolo della (nebo dílna)
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- plastika architektonická
- Subject:
- nůž, motýl, oltář, syrinx, tympány, Apollo, and Marsyas
- Description:
- Nahý Apollón (plášť přes rameno, hlava a genitálie uraženy) přistupuje k Marsyovi, levou rukou jej přidržuje a pravou ruku natahuje za sebe pro nůž, který leží na oltáři. Vedle nože motýl. Oltář je nahoře ozdoben draperií, na boku je pověšena syrinx a tympány. Vousatý Marsyás je nahý (genitálie uraženy), svázané ruce natažené nahoru a připevněné k větvi stromu, na níž sedí daší motýl. Nalevo je palma., Bažant 2006#., and Zobrazení Marsya je ohlasem antické sochy ze sbírky kardinála della Valle (1463--1534) v Římě, pro což hovoří skutečnost, že se v tomto případě Paolo della Stella výjimečně nedržel severoitalských vzorů druhé čtvrtiny šestnáctého století, které se od středoitalských odlišují právě tím, že nezobrazují antický originál. Marsyás na pražském Belvedéru a poměrně věrně podává pozdně helénistický tzv. bílý typ, který zobrazuje Marsyu pasivně visícího za ruce ze stromu. Ve sbírce kardinála della Valle antická socha stála na pravé straně vchodového portika, shodou okolnosti na podobném místě jako na pražském Belvedéru. Paolo della Stella se také mohl opřít o reliéfní verze zobrazení, které se často vyskytují na antických římských sarkofázích. Podle dochovaných kreseb jich bylo okolo poloviny šestnáctého století známo několik a největší vliv měl sarkofágový reliéf, který se kdysi nacházel v Hever Castle. Potrestání Marsyi nebyla pouhá exekuce, ale rituál, což je na reliéfu naznačeno tím, že Apollón bere nůž z oltáře, jenž je nahoře ozdoben draperií a na boku visí osudný syrinx a tympány. O oltář je opřen nějaký předmět, který vypadá jako pochodeň s plamenem obráceným dolů (na znamení brzké smrti fauna?), ale reliéf je bohužel dosti poničený.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz