Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.
Malba na mědi (24 x 19 cm): Herkules (čepec, ženské šaty, šperky) sedí a přede, před ním stojí nahá Omfalé se lví kůží na hlavě, přes rameno drží kyj. Nahoře je Amor, který pozdvihuje závěs nad skupinou. Za Herkulem stařena ukazuje na hrdinu obscéním gestem (cornuto) a vyplazuje jazyk., Kaufmann 1988#, 20/37., and Ve florentské Uffizi je skica k tomuto obrazu. Pro charakterizaci poníženého postavení Herkula je služka v pozadí stejně důležitá jako jeho ženský oděv a předení, služky se v těchto výjevech objevily poprvé v záalpském umení, u Lucase Cranacha. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.