Pojednání o architektonických prvcích dvou pražských barokních staveb dokumentované 15 snímky a řezy., Vznik a osudy letohrádku do r. 1793 doložené citacemi z archivních dokumentů. Srovnání architektonických detailů exteriéru (portály a okenní římsy) letohrádku a během asanace zbořené budovy prelatury kostela sv. Mikuláše na Starém Městě., Praha 2, Nové Město, and Vinohrady
Uměleckohistorická studie zohledňující výsledky archeologického průzkumu i bádání v archivech popisuje osudy a vzhled dvou zaniklých staroměstských budov s románskými základy. Res. ve fr. 20 vyobrazení (fotografie, řezy, půdorysy, nákresy), situační plán kostela a jeho okolí z r. 1729.
Druhá a třetí část dějin pražských krejčí věnovaná období od r. 1580 do vyhlášení živnostenské svobody v r. 1848 a vývoji krejčovského řemesla od zrušení cechů do 30. let 20. stol.
Nutnost zachování starobylého rázu Prahy vytvářeného po staletí při respektování moderních idejí památkové ochrany v přednášce českého historika umění proslovené v bouřlivé době drastických asanačních demolic v jádru města.Autor nechce udělat z Prahy mrtvé muzeum, ale jde mu o to uhájit živému městu jakožto celku jeho odvěký individuální ráz, jenž je podmíněn polohou a rozlohou Prahy i historickým vývojem stejně tak jako její architekturou. Odmítá demagogicky aplikovaná hesla, která oprávněných požadavků moderní hygieny a vyhovující komunikace zneužívají k legimitování nejnásilnějších zásahů do městského organismu. Zároveň varuje před mrháním penězi na okázalé opravy několika málo vybraných památek, jež mělo zakrýt skutečný stav věci a na něž se doplácelo o to většími ztrátami a rozrušením autentického prostředí jinde. - Mohutná studentská schůze na podporu zachování staré Prahy uspořádaná na universitní půdě v Karolinu 27. listopadu 1898 byla svolána na základě plamenně vzletné výzvy Viléma Mrštíka k studentstvu otištěné v Lumíru 20. října 1898. Kromě Chytilovy přednášky byly přečteny pozdravné listy spisovatelů Ignáta Herrmanna, Svatopluka Čecha a dalších osobností, které se nemohly dostavit osobně, očekávaným hostem byl i tehdejší primátor dr. J. Podlipný. Závěrem schůze bylo přečteno provolání k českému lidu, zvolena tříčlenná deputace, jež měla přednést požadavky a stížnosti ochránců staré Prahy na Staroměstské radnici a 12 členný komitét pro práci a porady týkající se akce pro starou Prahu.
Rozpočet projektu, výstavby a činnosti vodárny na čištění vody z Vltavy v Podolí, výstavby vodojemu na Vinohradech i vlastního vodovodu pro Prahu a předměstí, sepsaný roku 1875. Spisek shrnuje jednání pražské městské rady roku 1875 o vybudování vodovodu s vyčištěnou vltavskou vodou. Přináší podrobný rozpočet na výstavbu čističky v Podolí a vodojemu ve Stromkách (stojí dosud mezi ulicemi Korunní, Slezskou a Jičínskou), na kladení trub i na její provoz. Na základě zkušeností vodárenských odborníků z Drážďan vypočítává denní spotřebu vody na osobu a její zabezpečení kapacitou navrhované podolské čističky.
Dějiny ústavu, vzpomínky absolventek a statistické výstupy v almanachu rekapitulujícím 25 let existence smíchovského dívčího lycea a následně reálného gymnázia.