Soupis libeňských domů i jejich majitelů a adresář firem, úřadů a ústavů zachycuje situaci v polovině 90. let 19. stol. I. oddíl: Ukazatel domů v Libni (Stará Libeň, Nová Libeň, Židovské město, Holešovičky) podle čísel popisných s uvedením jmen jejich majitelů. Abecední seznam ulic, míst a náměstí. Seznam majitelů domů. II. oddíl: Adresy soukromých osob, obchodních firem, drah, akciových a obchodních společností. III. oddíl: Oborový adresář obchodníků a živnostníků. IV. oddíl: Samosprávné, státní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, společnosti, spolky, dráhy apod. V. oddíl: Obchodní a živnostenská oznámení a doporučení (inzeráty). - Abecední rejstřík obsahu I., III. a IV. oddílu. - Vyobrazení: Lihovar firmy F. X. Brosche syn, První česko-moravská továrna na stroje, Pražská akciová strojírna, Parostrojní pivovar spol. The Bohemian Breweries Limited, Parní pila a parketárna firmy A. Lanna, C. k. výs. továrna na kožné a voskované plátno a koberce a mechanická tkalcovna firmy M. Graba synové, Strojní přádelna, tkalcovna a barvírna firmy Bří Perutzové, C. k. výs. továrna na barvení koží a jirchárna L. Jelínka, Belgická plynárna.
Nástin historie první státní reálky s českým vyučovacím jazykem v Praze v Panské ulici a medailon profesora a spisovatele J. Wenziga doplňují vzpomínky, črty i odborná pojednání z pera bývalých studentů ústavu.
Kniha o českých dějinách zaměřená na oblast Břevnova, Břevnovského kláštera, Bílé hory a obory Hvězda. Autor popisuje složité poměry v Čechách od 10. stol., v době odchodu sv. Vojtěcha z Čech, situaci v době husitských bouří a po nich, období vlády Fridricha Falckého a pokoření české šlechty v bitvě na Bílé hoře. Zmiňuje návštěvu císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka Lotrinského, válečná utrpení v 18. stol. a jejich smutný dopad pro Prahu, Břevnov a Břevnovský klášter. Připomíná stavbu kaple Panny Marie na Bílé hoře, klášter servitů a vystavění poutní cesty do Hájku s kapličkami, které již většinou pozbyly své výzdobu, jež zobrazovala výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka. Připomíná břevnovské usedlosti, vinice, řemesla a rozvíjející se společenský život, školství v 19. stol. Je pro čtenáře zajímavým zdrojem historických, již mnohdy zapomenutých informací.
Školní zprávu o stavu a aktivitách novoměstského gymnázia v Žitné (později v Resslově ulici) v r. 1890/91 doplňuje pojednání J. Máchala Úvod ve studium ruských bylin.
Školní zprávu o stavu a aktivitách novoměstského gymnázia v Žitné (později v Resslově ulici) v r. 1896/97 doplňuje pojednání F. Doubravy Doba císaře Diokletiana - studie z dějin římských od r. 253-305.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Druhá část spisu se po úvahách o svobodě slova a tisku věnuje v obecnější rovině kritice Thun-Hohensteinova působení v místrodržitelském úřadu, zvláště jeho účasti na zasedáních sněmu království českého v letech 1889-1890 a 1890-1891.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Třetí část spisu podrobně probírá šestiletou úřední činnost c. k. místodržitele, situaci v Čechách (české státní právo, říšské a zemské finace, rovnoprávnost v Čechách, vládní orgány, policie a soudy, čeština při úředních jednáních) a význam českého národa pro celou lotrinsko-habsburskou dynastii v té době.
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. První část spisu, k němuž zavdalo podnět zabavení ilustrované obálky autorova romaneta "Poslední dnové lidstva", obsahuje úvodní pojednání o možnostech kritického hodnocení úřední činnosti vládních orgánů ve státě, jenž autor označuje jako ústavně úřednický. Následuje popis průběhu stavovského sněmu z r. 1847, charakteristika politických názorů české historické šlechty a jejího poměru k českému národu v 2. pol. 19. stol., přehled historie a významných členů thunovského rodu, životopis vysokého státního úředníka hraběte Františka Thuna a vylíčení vztahu českého školství k státní správě po více než 5 letech, kdy byl hrabě Thun předsedou zemské školní rady a vydal 4 školní výnosy (o úctě k zákonné autoritě a loajalitě ke státu, o národní snášenlivosti, o nošení národních a spolkových odznaků a o pořádání sbírek na školách).