Olej na plátně (240 x 187 cm): Coriolanus (antická zbroj) stojí před válečným stanem opřený pravicí o hůl, levici má pozdviženou. Před ním klečí jeho matka Veturia, jednou rukou objímá Coriolanova syna s píšťalou v ruce, pravicí ukazuje na Řím v průhledu napravo. Za Coriolanem pes a vojáci, napravo hlaveň děla namířeného na Řím., Togner 1999#, s. 36-37 č. 8., and Kopie podle ztraceného originálu. Římský vojevůdce a patricij Gnaeus Marcius Coriolanus (5. stol. př. Kr.) musel pro neshody s plebeji opustit Řím a přidal se na stranu jeho nepřátel. Obležený Řím zachránily svými prosbami Coriolanova matka Veturia (Volumnia) a manželka Volumnia (Vergilia). Kompozice obrazu je variací na Poussinův obraz se stejným námětem z let 1638-1639.
Olej na plátně (245 x 187 cm): Prokris (tunika a plášť) vychází z lesa, v hrudi šíp, kterým ji omylem zastřelil Kefalos. Před ní stojí vyděšený Kefalos (krátký lovecký plášť, vysoké boty), oštěp v ruce. Mezi nimi jsou jejich dvě děti, jedno vztahuje ruku k matce, druhé k otci. Za Kefalem je pes., Togner 1999, s. 179-180, č. 139., and Kopie podle ztraceného originálu. Zatímco v Ovidiových Proměnách je Prokris zabita kopím, na obraze je to šíp, což však byla běžná součást dobového pojetí příběhu - ironická narážka na Amorův šíp. Malíř se ale od dobového pojetí a Ovidia odchýlil začleněním dětí Kefala a Prokris. Ovidius se o nich nezmiňuje a jejich přítomnost není slučitelná s jeho verzí, podle níž Prokris svého muže tajně špehovala. Přítomnost dětí mýtický příběh proměnila v moralitu: na spory rodičů doplácejí děti.