Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Dobývání Tróje. Figurální scéna v kulisách architektury města, útočící skupina ozbrojenců, na zemi mrtví a ranění., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Figurální scéna v architektuře města, v popředí vpravo voják unášející ženu (na hlavě koruna), kolem skupina žen a vojáků., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Výjev z příběhu o Trojské válce. Výjev dříve považován za Únos Heleny, podle dřevorytu Virgila Solise (+1562). Solisovu ilustraci (Ov. met., lib. 13) však doprovází latinský text "Graeci Hecubam raptant". Pokud bychom inspiraci v Solisově dřevorytu přijali, pak by výjev odkazoval na únos Priamovi choti Hekuby. Toto čtení podporuje i koruna na hlavě unášené ženy.