Olej na plátně (28, 5 x 39 cm), zrcadlově převrácená kopie Aachenova obrazu v Douai: napravo Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Nalevo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, vedle ní opřený štít, na zemi přilba a kopí. Napravo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V pravém dolním rohu říční bůh, nalevo v pozadí skupina nahých říčních božstev na břehu řeky., Fusenig 2010#, s. 26., and Obraz se od předchozí verze (Douai, Paridův soud 2) liší tím, že na něm chybí pes vedle Minervy a naopak nad Merkurem byla přidána antická ruina se sloupem. Kompozice je navíc zrcadlově převrácena, což svědčí o tom, že Aachen pracoval podle Sadelerovy grafické reprodukce z roku 1589, která přispěla k popularitě Aachenovy kompozice. Kopie Aachenova obrazu v Birminghamu jsou v Musée de Bayeux a ve Valenciennes (srov. Valenciennes, Paridův soud).
Enkaustika na plátně, na zadní straně opatřeno štítkem: Sbírky Mojmíra Helceleta čís.9394. Figurální scéna v krajině. Zleva sedící postava mladíka (Paris), za ním stojí Merkur. Paris podává jablko Venuši, u jejích nohou stojí malý Amor. V pravé části obrazové plochy další dvě bohyně (Minerva, Juno) se svými atributy., Aukční dům Zezula, aukce č. 24., and Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88). Téma je zpracováno podle tradičního ikonografického schematu.
Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.
Malovaný talíř (průměr 29,5 cm). Ve skalnatém terénu trojice stojících nahých žen (Juno, Venuše, Minerva) s malým Amorem (luk, toulec). Na zemi vedle Minervy položená zbroj. Vlevo před skálou sedí Paris (pastýřská hůl), podává Venuši jablko, za ním sedí pes a v pozadí před skálou stojí Merkur (okřídlená čapka, caduceus)., Přibyl 2006#, 90, č. 27., and Talíř muzeu daroval kníže Jan z Lichtensteinu roku 1910. Autor doslova převzal kompozici podle rytiny Marcantonia Raimondiho (podle Raffaela), podle níž vznikl talíř z Fitzwilliam Museum, Cambridge C.59-1927 (Durantino ?, 1545-1550). O tématu srov. Exemplum: Paridův soud.
Kresba (25, 7 x37, 9 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých postav. and Kopie Aachenovy přípravné kresby k obrazu v Douai z roku 1588.