Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
V severní místnosti uličního traktu jemná štuková výzdoba. Letící bohyně s růžovým věncem na hlavě, ve štuku - letící Minerva, Apollón, putti, Múzy. malby snad roční doby, ženské postavy sedící na soklech, malba na plátně od Jana Rudolfa Byse Venuše objednává u Vulkána Amorovu zbroj, malba signována. Dále 2.patro Potrestání Amora (šlehají ho proutky), hlavní sál válečné výjevy - Apotheoza Leopolda II. vítězství nad Turky. Štuky patrně provedeny Donatem Giuseppem Frisonim., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav., Vlnas 2005#, 114-115., and Kopie podle volné kopie obrazu Hanse von Aachen (Valenciennes, Musée des Beaux-Arts P.46.1.97. Originál od Hanse von Aachen z roku 1588 je v Douai, Musée de la Chartreuse (zrcadlově převráceno). Von Aachen se v kompozici hlavní postavy inspiroval Raffaelem.
Mědiryt 396 x 532 mm). Scéna v krajině s průhledem na město a pohoří na obzoru. V popředí skupina figur obklopená putti - vlevo sedí Paris pod stromem(frigitská čapka, u nohou pes), za stromem dva Satyři a malý Satyr (špičaté uši, rohy, kozlí nohy). Po Paridově levici stojí Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce), před Paridem Venuše s malým Amorem a Minerva (přilba, štít). Za Minervou Juno, která přijíždí na voze. V oblacích zleva přijíždí Helios na voze se čtyřspřežím, uprostřed prstenec zodiaku s motivem orla sedícího na trůně a božstvo ve voze s dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 172, č. 95., and Ve sbírkách NG od roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Autor předlohy Giovanni Battista Bertani.
Mědirytina (423 x 279 cm). V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav. and Vlnas 2005, 114-115.