Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. Čtvrtá zleva, pískovcová socha stojící ženy, krátký lehký lovecký oděv, na čele srpek měsíce, na zádech toulec se šípy. Pravá ruka se opírá o luk stojící na pařezu po jejím pravém boku., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi.
Nástropní malba nad vstupním schodištěm. Figurální scéna v krajině. Uprostřed kompozice oblak, na něm vůž tažený jeleny. Kolem vozu psi, putti s lesními rohy, pochodněmi a vavřínovým věncem. Na zemi putti s ulovenými zvířaty a ptáky. Ve voze sedí ženská postava s kopím v ruce (Diana), vedle za ní a dole u vozu další ženská postava (nymfy), za vozem letící okřídlená postava., Poche 1978#, s. 403., and Tříska 1986#, s. 130.
V roce 1993 byla při restaurování nástropních štuk objevena a následně odkryta freska s výjevem trůnící Diany signovaná J.G. Hörtlem ( Jan Jiří Hertl)., Poche 1978#, 411-414., and http://www.npu.cz/sights/zamek-mnichovohradiste/
Tři samostatné figurální výjevy oddělené motivem kmene stromu s listy a plody. První výjev zleva: král sedící na trůně, hledí na dívku s korunou na hlavě (princezna), za ní jednorožec, skupinu doplňují postavy přihlížejících mužů a žen. Prostřední výjev je zasazen do interiéru svatyně s oltářem, na něm socha okřídlené bohyně s lukem a šípy v rukou; před sochou klečí dva muži, pozvedají k ní přilbu, štít a meč. Třetí výjev zobrazuje hostinu u prostřeného stolu, přítomni jsou princezna a dva muži z předchozího výjevu, za dívkou stojí bohyně se šípy a lukem., Bažantová 2000#, s. 532-541., and Scény představují klíčové momenty mýtu o Ífigenii u Taurů. K této interpretaci ukazuje bohyně lovu Diana (Artemis), která sehrála klíčovou roli v příběhu sourozenců Ífigenie a Oresta. Dívku zachránila před obětováním v Aulidě a přenesla ji do své svatyně na Tauridě. Tam doputoval její bratr Orestés s přítelem Pyladem, dívka bratra poznala a zabránila tak jeho obětování bohyni. Společně pak uprchli do Attiky i se vzácnou soškou bohyně. Výjevy mohou být součástí většího cyklu s námětem příběhů Trojské války. Není vyloučeno, že námět čerpá přímo z Eurípidovy tragédie Ífigenie u Taurů. Svědčí pro to zobrazené klíčové situace uvedené v této tragedii (dramatický motiv odloučení sourozenců, jejich setkání v nebezpečné situaci, obapolné poznání v posledním okamžiku ohrožení života a společný útěk do vlasti).
Štuková dekorace stropu s malbou. Figurální scéna v oblacích, se sedícími postavami bohů. Uprostřed Jupiter s orlem, drží v pařátech blesky, Juno s pávem, po Jupiterově levici letí malý Amor s lukem a pochodní a dále dva putti. V popředí dole zleva Diana s lukem a měsíčním srpkem na čele, tři nymfy ? s nádobou, dvě múzy a Apollón s lyrou. and Mádl 2011#, 364-365, 369.
Olej na dubovém dřevě (86,5 x 61,3 cm): nalevo Diana (srpek nad čelem, šaty s výstřihem, oštěp), ukazuje na psa ořed sebou, kterého drží na vodítku putto. Napravo sedí na zídce Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty), drží hrozen vína, v levé ruce má zlatou konvici a misku. Vedle Bakcha sud, před ním na zemi zlatá konvice s thyrsem a košík s vínem. Výjev je sutuován do parku, v pozadí drobná architektura se štítem., Zlatohlávek 2009#, s. 169, O 34.., and Obraz pochází buď z české nebo polské soukromé sbírky. Diana a Bakchus nebyly obvyklá dvojice mýtických postav, výjev dává smysl jenom jako alegorie Podzimu, v níž Diana odkazuje na honební sezónu a Bakchus na vinobraní. Obraz tvoří protějšek k Jaru (Nürnberg, Flora a Venuše).