V budově Dolního zámku hlavní sál, prostupující dvěma patry, s nástěnnými malbami ve vrcholu klenby. Na zemi génius předávající nově vystavěný zámek hraběnce Anežce Eleonoře (z Colonna-Felsu) Petřvaldské, nad nimi v oblacích Štěstěna s rohem hojnosti, putti s květinami. V kartuších okolo centrálního výjevu alegorie Umění, Spravedlnosti, Nevinnosti a Statečnosti. Kromě hlavní stropní fresky zdobí stěny sálu několik medailonů s alegoriemi čtyř živlů a čtyř ročních období a štukové busty antických císařů., Samek 1994#, 310-314., and Autor se inspiroval dílem Simona Voueta. Najít: Mžyková, M.: K ikonografii výmalby hlavního sálu zámku Buchlovice. Grant 23-03, NPÚ, Praha 2004. Žďárský, Milan : Obrazy na hradě Buchlově a v zámku v Buchlovicích. České památky 14, 2003, č. 1, s. 3-6.
Aurues, Traianus: hlava cíésaře s vavřínovým věncem, na aversu Fortuna stojící na přídi, v parvici drží kormidlo, v levici roh hojnosti. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75, č. 36/27., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Pískovcová socha: Fortuna (koruna) s šatry vlajícími ve větru na okřídleném globu., Kořán 1999#, 126., and Socha byla vykládána jako Nike nebo alegorie Vzduchu, ale globus s křídly se nejčastěji objevuje v souvislosti s nejistou Fortunou, jak sochu také interpretoval Poche (Poche 1965, 124). Fortuně odpovídají také rozevláté šaty, symbolizující rychlost změn, které přináší, i koruna naznačující, že je vládkyní všech.
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v levé ruce drží roh hojnosti, který přidržuje pravicí., Samek 1999#, 62-66., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Chlapec v tunice, pravou ruku vztahuje nahoru, k postavě Boha v oblacích, na této ruce má pár křídel. Na svěšené levé ruce má kámen., Lejsková-Matyášová 1970#., and Štukatér se těsně držel dřevořezu z díla Andrei Alciatiho, Emblematum liber, Paris 1548 (č. 99), který byl s nepatrnými obměnami začleňován do dalších vydání (například 1584 č. 120). Jedná se o alegorii Fortuny s textem, který popisuje obraz a vysvětluje jeho význam. Antickým pramenem je Juvenálova (Iuvenalis) satira "O strastech velkoměstského života" ( 3, 164-5: Paupertatem summis ingeniis obesse ne provehantur).
Olej na plátně, instalován na stropě sálu. Figurální scéna v oblacích inscenovaná na úpatí hory Parnas, u břehu moře, kde kotví lodě. Kolem soklu s medailonem nesoucím portrét biskupa jesou shromážděni olypští bohové a nahé, většinou ženské, postavy představující personifikace umění, věd a ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Alegorie životní cesty, od mládí baží po kráse a smyslovým požitkům, avšak v dospělosti se obrací do světa vyšších ctností - moudrosti a vladařské moci.
Na jižní stěně je nad soklem mezi prvním a druhým oknem zobrazena Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Je zobrazena jako nahá žena s vlasy v síťce a módním renesančním kloboukem se širokým okrajem, přes ruce má přehozený kus látky, který jí zakrývá klín. Stojí na kouli a ve zdvižené levici drží zrcadlo, do kterého se dívá.., Hrubý 2003#, 60-63., and Fortuna Volubilis je první akt v monumentálním malířství českých zemí. V téže místnosti je rovněž zobrazení Adama a Evy (v iluzivních nikách okna arkýře) z doby po roce 1530, na němž důraz položen na zobrazení nahého těla (srov. Hrubý 2003 obr. s. 66).
Na západní straně hlavního sálu nástěnná malba: klečící muž s korunou, Fortuna s věncem a rohem hojnosti, muž s miskou peněz., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.