Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod portrétem sedící postava - žena, hlava pokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou drží hada, na klíně má misku (Hygeia ). and Na portrétní fresce je zachycen Hippokratés z Kósu (patrně 460 - 380 př. Kr.), který je považován za nejslavnějšího řeckého filosofa, lékaře a zakladatele moderní medicíny; jako první věnoval pozornost pozorování symptomů nemocí, jako první též propagoval individuální přístup k nemocným. Je autorem spisů známých jako "Corpus Hippocraticum" (Hippokratovský soubor) obsahujících výzkumy v oblasti anatomie, chirurgie, dietetiky a fyziologie. Ženská postava v podobě Hygeie je personifikací medicíny.
Dřevěná řezba, socha nahého muže s vousem, v pravé ruce drží svitek., #, and Hippokratovi z Kosu, je přisuzováno autorství souboru etických pravidel pro jednání lékaře, takzvaná Hippokratova přísaha, kterou dodnes skládají absolventi medicíny. Autor se inspiroval drobnou plastikou pocházející z vykopávek na řeckém ostrově Kos.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Pod soklem se sfingou stojící muž v dlouhém šatě a baretu - Hippokratés. and Hippokratés (nar. 460 př. Kr., vrchol činnosti 431-404 př. Kr.) nejvýznamější starověký lékař.
Nástěnná malba uprostřed stropu v ústřední místnosti lékárny. Ve zlaceném štukovém rámu dvě figury sedící u oltáře ve tvaru tamburu: vlevo vousatý muž s korunou na hlavě, podává si ruku s druhým vousatým mužem. Nad sedící dvojicí a pod oltářem nápis., Jilík 2007#, 123-126., and Ikonografický program výzdoby hlavní místnosti lékárny, kde se lékárník setkával se svými klienty, je velice ambiciózní. Lékárník Ignác Pilchowitz se do Uherského Hradiště přistěhoval z Olomouce, kde působil i malíř J. I. Sadler, který strop lékárny vymaloval. Pozadím ambiciózního ikonografického programu, který dokládá hluboké vzdělání objednavatele výmalby v historii medicíny, mohla být konkurence a dlouholetý profesní spor s Jezuitskou kolejní lékárnou v Uherském Hradišti. Kromě portrétní galerie významných antických lékařů a lékárníků to dokazuje i centrální výjev.Nápis pod oltářem stvrzuje, že muži, kteří si tu podávají ruce, jsou otec alchymie Hermés Trismegistus a otec medicíny Hyppokratés, autor nápisu je charakterizuje jako přátele. Oba učenci se však nikdy nemohli setkat, protože žili ve vzdáleném časovém období.Hermes Trismegistus (Mercurius ter Maximus, česky Hermés/Merkur Třikrátnejvětší) byl významnou postavou v dějinách alchymie, byl považován za jejího zakladatele. V některých legendách považován za vnuka boha Merkura. Tento mudrc, údajně Egypťan žijící ještě ve starozákonní biblické době, byl považován za boha písma, čísel a knih, za prvního chemika, mistra ovládajícího tajné nauky a čarodějná umění. Byl rovněž považován za zakladatele Hermetismu, jako jednoho z autorů díla Corpus Hermeticum. Ze sbírky anonymních řeckých theologicko-filosofických spisů se dochovalo jen osmnáct textů s výklady tajných náboženských, astrologických, magických a mystických nauk. Hermes Trismegistus je zde zmiňován. Dílo vznikalo během 1. stol. př. Kr. - 1. stol. po Kr. v Alexandrii. Hippokratés (narozen 460 př. Kr.) byl nejvýznamnějším představitelem řecké lékařské školy, nejslavnější lékař antického starověku (působil v letech 431-404 př. Kr.). Jeho etické zásady jsou vyjádřeny v tzv. hippokratovské přísaze, závazku lékaře dbát za všech okolností na blaho nemocného. Tyto etické zásady později formulovali Pythagorejci, dodnes přísahu skládají lékaři po dokončení svého vzdělání.