Freska: Zlatý vůz se čtyřspřežím hnědáků se řítí k zemi s Faethonem (červené antické brnění, vysoké boty) s rozhozenýma rukama, nahoře v prozářeném otvoru v oblacích Jupiter s okřídleným bleskem v ruce., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze: chaos, stvoření světa, Deukalion a Pyrha, Merkur zabíjí Arga, Faethon, Arkas a Kallisto, Europa, Kadmos a dračí plémě, Diana a Aktaion, Narcissus, Pyramos a Thisbe, Perseus a zrození Pegasa z Medusiny krve, Pluto unáší Proserpinu, Ikaros a Daidalos, apotheosa Aenea a Romula, mýtických předků císařské dynastie. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Jupiter (modrý plášť, vousy) nad hlavou bílou dvanácticípou hvězdu a nad ní svislá řada čtyř hvězdiček. Sedí s nohama přehozenýma přes sebe, ve zdvižené pravici okřídlený blesk, jede na voze taženém dvěma orly. V postranních panelech znamení Střelce a Ryby., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Svislá řada čtyř hvězdiček nad Jupiterovou hvězdou byla vykládána jako ohlas Gallielioho objevu čtyř měsíců Jupiterových, ale uspořádání planet v Astronomické chodbě odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější je výklad vycházející z všeobecně rozšířeného renesančního pojetí Jupitera jako nejvýznamnějšího planetárního božstva z pěti tančících hvězd, které jsou neustále na obloze. Nad Jupiterovou hvězdou, která je zobrazena jako největší, je Merkur, Venuše, Mars, a Saturn. Jupitera s pěti hvězdami najdeme v díle Natalise Comese (Natale Conti) z roku 1568, které vyšlo s ilustracemi poprvé v roce 1616 (Conti 1616, 36). SSérie planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Jupiter (koruna, zlatá tunika s rukávy, červený plášť) sedí na oblaku, v pravé ruce okřídlený blesk, v levé orla. Po jeho levici sedí na oblaku Juno (pruhovaná tunika s rukávy, červenozlaté šaty, zelená kazajka, vlající závoj) , hlavu a jednu nohu obnaženou nad koleno má obrácenu ke svému muži, horní polovinou těla se však od něj odvrací a pravá ruka je zdvižena v odmítavém gestu. Po Jupiterově pravici sedí na oblaku Venuše (zdobené červené šaty s výstřihem a síťkou ke krku, zlatý plášť) sedí s nohama odvrácenýma od Jupitera, horní polovinou těla se k němu obrací. Vedle Venuše nahý Amor s lukem a toulcem na zádech, levou paži vztaženou k Venušině rameni., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneidy. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros). Shromáždění bohů v oblacích nad bojištem bylo obvyklou součástí ilustrací k Vergiliově Aeneidě.