Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Postava muže, na hlavě má okřídlenou čapku, křídla na střevících, v levici drží zlaté jablko, v pravé ruce kaduceus. and Poche 1977#, s. 318-319.
Čtyřpodlažní nárožní budova, v přízemí na fasádě kolem celé budovy deset alegorických soch stojících na soklech. Dívka s balíčkem ovázaným stuhou (alegorie poštovnictví jako Psyché ?); nahý mladík s okřídlenou čapkou a střevíci drží v ruce kaduceus (alegorie obchodu jako Merkur); dívka se džbánem (Danaida ?); chlapec s husou (?); dívka se dvěma ozdobnými pásy; nahá dívka zakrývající si rukama klín (alegorie Krásy jako Venuše); římský voják s putnou vody (sv. Florián), dívka s klubkem nití nebo vlny (alegorie textilního průmyslu jako Arachné ?); mladý boxer ovinující si ruku koženými řemínky (alegorie sportu jako řecký boxer); mladík v uniformě držící na rukách lokomotivu (alegorie železnice nebo dopravy)., Dent 2002, s.95., and Budova byla projektovaná původně jako pojišťovna s luxusními byty ve vyšších podlažích ("Adria Biztositó Társulat Székháza"). Po II. Sv. válce sídlo městské policie, dnes Le Meridien Hotel. Na fasádě jsou sochy, z nichž některé souvisejí s původním účelem stavby (pojišťovna). Jsou tu některé neantické náměty (například sv. Florián patron hasičů), doplněné typickými alegoriemi naznačujícími souvislost s pojišťovnictvím, průmyslem a dopravou, ale i personifikace jednoznačně vycházející z antické inspirace Adria Palota (Palace), was built for the Italian Adria Insurance Company (Riunione Adriatica di Sicurta). Building with its classical features was decorated with ten allegoric figures representing symbols of insurance. The first set of 10 statues symbolizing the different branches of insurance, were created by Miklós Ligeti and Ede Telcs from Kosice marble. The Palace was badly damaged during World War II and sculptural decoration disappeared. Now modern reconstructions of sculptures made from 1949-1950 are placed on the walls. From left to right on the main façade of the building first stands a man with a goose representing burglary and theft insurance. Alongside him is a woman holding valuable jewels, previously sculpted by Miklós Ligeti. She represents the now antiquated branch of dowry insurance. The third figure on the front of the hotel is a nude woman, looking bashful and as if she feels the cold. Originally created by Telcs, this statue denotes insurance for damage caused by ice and hail. At the right corner of Le Meridien is a military-looking figure with a bucket. This is Saint Florián, patron saint of firemen and, naturally, he stands for fire insurance. Just behind him, around the corner on Miatyánk utca, stands one of the three mythological Fates cutting a thread (the allotted life span) to represent life insurance, and next to her a man bandaging his wounded arm symbolizes accident insurance. On the pedestrian street of Deák Ferenc utca behind the hotel stands a man holding in his arms a locomotive engine. This represents warranties. A woman holding a gift box in wrapping paper symbolizes the access or achievement branch of insurance. On the back corner of the hotel building, facing the metro station stands Mercury in a winged helmet, holding a snake which winds itself around a sword. He indicates delivery insurance. Finally a woman with a jug (glass insurance) originally by Telcs, stands just behind the man with the goose.
Bohatě zdobená barokní štuková fasáda. Kartuš se dvěmi postranními volutami, pod nimi proti sobě sedí putti, na volutách sedící postavy: Merkur a Fortuna s vlajícími vlasy a lodní plachtou.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, uprostřed sedící Merkur (okřídlená čapka), po jeho pravici sedí vousatý muž, u jeho pravé nohy leží kráva. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Reliéf se šesti mužskými a ženskými figurami, s různými atributy vztahujícími se k tkalcovství, je završen hlavou Merkura v okřídlené čapce a tkalcovskými atributy v rukách (člunek a špulka nití)., Martina Vítková, Seriál o sochách: Banku hlídá bůh obchodu Merkur (Hradecký Deník.Cz, 3.4.2012)., and Palác byl vybudován pro textilního magnáta Rudolfa Steinského-Sehnoutku, reliéf s motivem Merkura a reminiscencemi na textilní průmysl je alegorickým vyjádřením podnikatelské činnosti stavebníka, historii tkalcoven a přádelen Jana Sehnoutky.
Bronzová socha: Merkur (ořídlená čapka, boty, caduceus, nahý) ukazuje levou rukou vzhůru, kam se chystá vzlétnout, u jeho nohnohy stojí Amor a stahuje ho dolů za caduceus. and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, kde se píše o tom, jak Venuše vyslala Merkura, aby nechal hledat Psýché, která se před ním skrývala. Současně se jedná o alegorii spirituality nadřazené tělesným rozkoším. Obdobné téma Vris pojednal už kolem roku 1596 (Augsburg, Vries, Amor se snaží zadržet Merkura).
Dům "Gömöry-ház" byl postaven pro lékárníka Gömöry podle projektu Mihály Pollacka v roce 1812. Reliéf z průčelí je dnes ve sbírkách Semmelweis Múzeum v Budapešti. Figurální reliéf je horizontálně rozdělen do dvou pásů nad sebou. V horním pásu pololežící muž, v pravé ruce drží hůl, kolem ní je obtočený had (Asklépios), po jeho pravici klečí žena u nádoby s ohněm, vlévá do něho tekutinu v pravé ruce drží džbánek (patrně Kirké), zleva k muži přibíhá putto s ratolestí. V dolním pásu uprostřed putto u oltáře s nádobami, vedle oltáře včelí úl, z prvé strany k oltáři přibíhá mladý muž v okřídlené čapce a střevících (Merkur), po levé straně pololežící mladík s jinochem, který ho utěšuje, vedle něho kohout a kotva (Naděje). Ilustrace viz: http://www.hung-art.hu/magyar/d/dunaisz1/muvek/., Zádor 1993,s. 52-53; http://www.hung-art.hu/tours/19_c_1.html (18. 1. 2006)., and Reliéf připomíná obchodní činnost majitele domu, zobrazené spojení Merkura a atributů naděje (kotva, kohout) může být příslibem nákupu účinných léčebných prostředků.
Pískovcové sousoší: nahý Merkur (okřídlená čapka a boty) hraje na flétnu, klečící Hersé mu objímá nohy., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Žena byla označována jako Andronika (Vítěz nad muži), jež do českého dějepisu umění vstoupila jako Merkurova družka (důvody nejsou známé). Z antického Řecka a Říma žádnou Androniku neznáme, později proslula pouze věštkyně z Ariostova eposu Orlando Furioso, která však s Merkurem nikde nevystupuje. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.