Nárožní budova Ústředního ředitelství čsl. tabákové režie, projektant A. Dryák (1923 - 1928) výzdoba na fasádě a dveřích J. Horejc, J. Jiříkovský. Dnes budova obchodního soudu. vlysy na fasádě jsou zdobeny reliéfy na motivy výroby a prodeje tabáku, autorem je Josef Jiříkovský
Dvoupatrový řadový dům postavila roku 1934 pro lékárníka Čeňka Řeháka firma V. Nekvasil. V klenáku hlavního portálu monogram ČŘ (Čeněk Řehák) a letopočet 1934. Nad vchodem do lékárny lékárenský znak (váhy a had), okna výkladců v přízemí nesou v klenácích plastiky mužských a ženských hlav (autor nezjištěn)., Baťková 1998, s. 750, and Výzdoba fasády se částečně vztahuje k živnosti majitele domu, který v něm provozoval lékárnu. Hlavy umístěné v klenácích oken však představují konkrétní osoby, a to rodinu majitele domu, ale ve společnosti postav z antické minulosti. První hlava na levé straně průčelí představuje boha Merkura (podle Praxitelova díla z let 350 - 330 př. Kr. z muzea v Olympii), dále je to Venuše a soudobé portréty (stavebník a jeho choť), jako poslední je fiktivní portrét řeckého filosofa Sókrata. Odkazy na antickou minulost v podobě konkrétních známých soch jsou ve třicátých letech poměrně vzácné.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině. Pod stromem sedí Merkur hrající na flétnu a spící Argus, vedle něho krávy a pes. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olej na plátně (157 x 117 cm): shromáždění řečníků okolo sochy Merkura (nahý, plášť přehozený přes ramena a boky), v levici drží caduceus, pravici má zdviženou v řečnickém gestu. V popředí sedí dva muži s knihami a diskutují, nalevo skupina mužů a v vedle soklu sochy je v průhledu vidět tribunu s řečnícím mužem. Všichni muži mají soudobé oblečení. V dálce je vidět náměstí., Poche 1980#, 255-258., Fučíková 1997#, IV/26., and Součást cyklu obrazů planetárních božstev podle rytin Jana Saenredama (Goltzius, 1596).
Olej na desce (122, 5 x 66, 5 cm): nahý Faëthón se řítí z nebes k zemi se slunečním vozem, nad ním Jupiter na orlu metající blesky, okolo na oblacích přihlížejí božstva, napravo Merkur (caduceus). Dole ve skalnaté krajině Nymfy, nalevo jedna s křídly, napravo dvě zoufale gestikulují, takže se patrně jedná o Faëthontovy sestry. Na zemi sedí nazí muži s nádobami s vytékající vodou, personifikace řek ohrožených Faëthontovou jízdou se slunečním vozem., Kaufmann 1988#, 7.10., and Heintzova vlastnoruční verze obrazu, jenž je v Lipsku.
Olej na plátně (93 x 132 cm): Merkur (křídlená čapka, okřídlené boty) vynáší k olympským bohům Psýché (nádobka v ruce). Na oblacích sedí Jupiter (orel, okřídlený blesk), vedle něj Amor (luk)., Kaufmann 1988#, 20.3., and Obraz odkazuje na Apuleiovy Proměny čili Zlatého osla (6, 16-23), v němž Jupiter rozhodl, že Psýché má být odnesena na nebesa, aby se stala bohyní.
Nástěnná malba, figurální scéna v oblacích. Dole vůz tažený pávy, z něj vystupuje Juno (koruna), za ní Žárlivost, před ní Závist, žezlo a koruna - v oblacích nad scénou Jupiter s orlem, na hlavě koruna) a letící Merkur (kaduceus, okřídlená čapka)., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., Togner 2010#, 79., and Malba představuje sestoupení Juno na zem, v doprovodu Olympanů, Žárlivosti a Závisti. Kolem hlavního výjevu jsou zobrazeny čtyři přiklady Jupiterových lásek.
V průjezdu mezi sloupy čtyři plastiky na soklech. Socha stojícího nahého mladíka, na hlavě okřídlená čapka, v pravici drží caduceus. and Stehlík 1965#.