Kresba perem a štětcem (148 x 110 mm). Figurální scéna v naznačeném ornamentálním rámu. Pod stromem sedí Paris, před ním trojice bohyň - Venuše s Amorem, Juno a MInerva. Paris dává Venuši jablko., Volrábová 2007#, 50-51., and Kresba údajně podle grafického listu.
Kresba perem a štětcem (198 x 196 cm). Figurální scéna v krajině, v pozadí ruiny. V popředí sedm postav - Juno, Minerva, Amor s Venuší, která přijímá jablko od Parida sedícího na pařezu. Za Paridem Merkur, v popředí po levé straně bohyň leží říční bůh., Volrábová 2007#, 86-87., and Podle kompozice lze soudit, že se patrně jedná o návrh výzdoby dekorativní mísy.
Malba na dřevě (obě desky 39,5 x 48,5). O 495: Juno, Venuše a Minerva (křídla na hlavě) stojí před sedícím Paridem se zlatým jablkem v ruce, ve druhé má pastýřskou hůl. Všechny postavy mají blond vlasy a soudobé šaty. Výjev je zasazen do hornaté krajiny se stromy. O 497: Paris (meč u pasu) unáší Helenu v porticu, nalevo kotví u břehu loď. Oba mají na soubě soudobé šaty., Pujmanová 2008#, č. 7-8., and Obrazy byly zakoupeny v Římě profesorem pražské akademie Františkem Sequensem, do sbírky galerie se dostaly v roce 1883 se sbírky architekta Antonína V. Barvitia. Původně patrně součást svatební truhly (cassone). O námětu viz Exemplum: Paridův soud.
Výjev ve fiktivní krajině s motivem tří ženských torz a motivem obelisku., Bydžovská, Srp 2006#, s. 71-72, 77, obr. 60; Havlíková 2008., and Klasické téma přetváří Šíma do formy ženských torz, která nahradila tři bohyně (Venuši, Juno, Minervu) soutěžící o titul nejkrásnější ženy. Paris je zobrazen jako štíhlý obelisk v pozadí.
Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Nástěnná malba, uprostřed štukového medailonu figurální skupina v oblacích. Dole sedí Venuše, v pravé ruce drží jablko, vedle ní sedí Juno s pávem, u jejích nohou letí Amor. Nad oběmi bohyněmi letí Minerva ve zbroji, vlevo v oblaku sedí Saturn., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.
Olej na plátně (74, 8 x 105, 3 cm), zrcadlově převrácená kopie Aachenova obrazu v Douai: napravo Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Nalevo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, vedle ní opřený štít, na zemi přilba a kopí. Napravo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V pravém dolním rohu říční bůh, nalevo v pozadí skupina nahých říčních božstev na břehu řeky. and Jedná se o kopii Paridova soudu Hanse von Aachena z roku 1585 (Douai). Obraz je oproti originálu zrcadlově převrácen, což svědčí o tom, že kopista pracoval Sadelerovy grafické reprodukce z roku 1589, která přispěla k popularitě Aachenova obrazu (další kopie je v Musée de Bayeux).
Kresba (24 x 35, 3 cm): Paris (frygická čapka, kůže) sedí pod stromem s pastýřskou holí položenou vedle sebe. Předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Napravo nahá Minerva, přilba, kopí, štít a brnění u jejích nohou. Nelevo od Afrodíty Juno a další dvě ženy. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť). Napravo říční bůh., Prag um 1600, II, č. 608 s. 147., and Varianta kompozice Aachenova obrazu v Douai z roku 1588.