Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem a s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí vázy s putti a sousoší Saturn požírající své dítě., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Věžní hodiny zasazeny do obdélného rámu s malovanou figurální výzdobou. Ciferník je zasazen do koruny stromu, pod ním vlevo postava sedícího boha Času, křídla, hůl s hadem, přesýpací hodiny, vpravo sedí Parka s přeslicí a vřetenem - přede nit života. Nad figurami Boží oko. and Poche 1977#, 63-66.
Na kamenném zábradlí terasy zahradní zdi i na terase Glorietu ve východní části jižní zahrady (nazývaného též Čajový pavilon), jsou osazeny alegorické plastiky. Na zábradlí zdi Růžové zahrady tři figury. Nahý vousatý muž držící dítě - Saturn., Poche 1977#, s. 248-249., and Slavíčková 1991#.
Mramorové sousoší - okřídlený muž s plnovousem unáší nahou dívku, u jejich nohou plačící putto. and Der Grosse Garten zu Dresden. Gartenkunst in Vier Jahrhunderten, Dresden 2001, 65-72.
Mramorové sousoší - okřídlený muž s plnovousem unáší nahou dívku, která má drapérií zahalenou tvář, u jejich nohou putto držící rozvinutý svitek s obrazem slunce. and Der Grosse Garten zu Dresden. Gartenkunst in Vier Jahrhunderten, Dresden 2001, 65-72.
Čtyři pískovcová sousoší: Herkules a Busiris, Herkules a Hydra, Herkules a Drak ze zahrady Hesperidek, Odpočívající Herkules. and Der Grosse Garten zu Dresden. Gartenkunst in Vier Jahrhunderten, Dresden 2001, 65-72.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Venuše s Amorem, Herkules bojující se lvem, Clythie, Mars, Jupiter s orlem, Minerva se štítem s hlavou Gorgóny, Juno s pávem, Ceres, Aurora, Saturn, Fóra, Apollón., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Alabastrová soška (34, 7 cm): polonahý Saturn (douhé vousy, kúže přes nohu) drží dítě hlavou dolů a chystá se je pozřít. Polonahá Ops drží boha za vousy a ruku, aby mu v tom zabránila. Za ženou na soklu nahé dítě (páska na čele) ve vzpurném postoji, patrně Jupiter, který později Saturna zbavil vlády., Vlnas 2002#, 368 č. II/3.55., Kovařík 2006#., and Antickými literárními prameny pro zobrazení Saturna (Krona) požírajícího děti, které měl s Ops (Kybelou, Rheou), je Theognis (Zrození bohů, 453-464), Ovidiův Kalendář (4, 192-202) a Knihovna připisovaná Apollodórovi (1,1,5). Od 16. století byl Saturn požírající své dítě často zobrazován. V literatuře se Ops bránící své děti se objevuje již ve 14. století (Boccaccio 1374, 3), ale výtvarné zpracování tohoto motivu najdeme pouze na obraze z let 1520-1530 připsaném Janu Gossaertovi (Barnard Castle). Podnětem k nezvyklému zobrazení mohla být opera Il natale di Giove od Giuseppe Bono, která měla premiéru ve Vídni 1. října roku 1740.
Alabastrová soška (v. 52 cm): nahý Saturn (dlouhé vousy, křídla) drží za ruku nahou Ops, která drží v náručí své dítě, další dítě stotí za ní ve vzpurném postoji, patrně představuje Jupitera, který později Saturna zbavil vlády. Ops sedí na oltáři (?) zdobeném v rozích kozími hlavami., Mžiková 1994#, s. 104, č. 66., Vlnas 2002#, 368 č. II/3.55., Kovařík 2006#., and Antickými literárními prameny pro zobrazení Saturna (Krona) požírajícího děti, které měl s Ops (Kybelou, Rheou), je Theognis (Zrození bohů, 453-464), Ovidiův Kalendář (4, 192-202) a Knihovna připisovaná Apollodórovi (1,1,5). Od 16. století byl Saturn požírající své dítě často zobrazován. V literatuře se Ops bránící své děti se objevuje již ve 14. století (Boccaccio 1374, 3), ale výtvarné zpracování tohoto motivu najdeme pouze na obraze z let 1520-1530 připsaném Janu Gossaertovi (Barnard Castle). Podnětem k nezvyklému zobrazení mohla být opera Il natale di Giove od Giuseppe Bono, která měla premiéru ve Vídni 1. října roku 1740.