V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Objevují se zde již nové renesanční prvky v nástěnných malbách ve velkém sále západního křídla., Šimek 1989#, 242-245., and Ornament složený z palmety a motivu lotosového květu je dědictvím řecké architektury.
Antemion se objevuje na malířské výzdobě záklopového stropu a ve vlysu na stěně Vojtěchově sálu v prvním patře jižního křídla, antemion na exteriéru "Hodinové věže" na severovýchodním nároží zámku pochází třicátých let 16. století. Poprvé se tato ornamentika v architektonické malbě v českých zemích objevuje v kutnohorském Hrádku z roku 1493. and Hrubý 2003#, 31-42.