Sochařská výzdoba budovy Grandeho hudební školy (dnes nájemní dům). Popis: Výzdobu je možno popsat po menších celcích. Jedná se o portrétní bystu Ludwiga von Beethovena v nadpraží vstupního portálu. V nice v prvním patře je umístěna alegorická socha hudby, která může představovat Apollóna, Orfea, jedno ze sedmera svobodných umění aj. Polooděná mužská postava, životní velikosti v kontra postu s rozevlátou drapérií, drží v levé ruce lyru opřenou o předloktí. Pohled směřuje, přes pravou ruku s kynoucím gestem, směrem dolů doprava k divákovy, který přichází z centra města.65] Hlava je bezvousá, s kratšími kudrnatými vlasy. Fasáda budovy je dále zdobena reliéfy s motivy hudebních nástrojů. Nad druhým patrem se nachází na fasádě vypouklé zrcadlo, v barokizujícím rámu, ozdobeném rostlinnými motivy s uvedeným letopočtem. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 42
Kresba (140 x 420 mm). Bakchický průvod, postavy jedoucí na voze, Kentaur s lyrou, lev., Zlatohlávek 1997#, 180, č. XVIII., and Do sbírek zakoupo 1916 v aukci (Helbing, Mnichov). Kresba podle antického sarkofágu (sbírka rodiny Della Valle v Římě, dnes vila Medici v Římě).
Kresba (39, 7 x 49, 2 cm): Apollón (dlouhý plášť přes ramena, na hlavě věnec), oběma rukama hraje na lyru opřenou o koleno. Před Apollónem sedí pod dubem Tmólos (plášť okolo dolní poloviny těla), v jedné ruce vladařské žezlo, druhou si probírá plnovous. Závislost na textu Ovidiových Proměn dokazuje věnec ze žaludů (11, 159: pendet circum cava tempora glandes). Napravo od Tmóla stojí Midas (dlouhév šaty, královský hermelín), obrací se ke zcela napravo stojícímu Pánovi a ukazuje na Apollóna. Zjevně už vyřkl svůj protest proti Tmólově rozhodnutí, protože má dlouhé oslí uši. Pán (rohu, kozí nohy) drži v ruce flétnu a chystá se patrně utéct. Okolo sedí Múzy, Múza nalevo dole hraje na loutnu, vedle Apollóna na zemi tamburina a trubka. V pravém dolním rohu pololeží Faun. Výjev je umístěn do lesa. and Fučíková 1997#, IV/198.
Mědirytina (332 x 480 mm). Hostina bohů na svatbě Pelea a Thetis hosté sedí u dlouhého stolu v oblacích. Jsou tu Jupiter (orel u nohou) a Juno (v doprovodu svého páva), Venuše a Amor, Bakchus, Merkur (vpravo), Hercules (vlevo), Minerva a další. Vpravo se z oblaku snáší bohyně Eris s jablkem v ruce., Slavíček 1993#, 298., and Podle předlohy Crispina van der Broeck.
Plastika, polychromovaná sádra, sklo, v. 89, 5 cm. Stojící mužská figura kolem beder drapérie, levou rukou drží lyru, pravou hraje na strunách. and Horejc 2016, s. 167.
Plastika, patinovaná sádra, v. 75 cm., Horejc 2016, s. 181., and Dílo bylo vytvořeno v několika variantách (sádra). V roce 1917 byla plastika odlita z bronzu a použita na výzdobu náhrobku rodiny Reitspiesovy na Olšanských hřbitovech v Praze Vinohradech. Náhrobek dnes již neexistuje.
Oranžový karneol (chalcedon) s řezbou představující sedícího muže hrajícího na lyru, před ním oltář., Benda 1989#, 18, obr. 16., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Řezba geny z antické římské republiky patrně zobrazuje boha Apollóna.
Sochy na atice: vlevo pololežící žena s květinami (Flóra) vpravo muž s lyrou (Apollón), po stranách čtyři skupiny putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., and Vlček 1999#, 383-385.
Nástěnná malba: antikizující zahradní architektura, částečně v ruinách, nalevo socha nahé bohyně. V popředí je skupina tří vousatých mužů a žena. Po stranách menší panely, nalevo Apollón sedí a hraje na lyru, napravo Pan hraje na syrinx., Preiss 1956#., Vlček 1999#, 471-475., and Výjev je velmi poničen zejména v dolní části restaurován jenom náznakově (hudebníci ?), takže téma nelze určit.