V jižním křídle je na východní straně velká síň, jedna z hlavních reprezentačních prostor vily. Pod stropem je po celém obvodu zdi dochován pruh nástěnné malby. Na každé stěně je ve dvou obdélnících oddělených květinou ve váze úponka s plody a květy na modrém pozadí. Květinové vázy jsou rovněž v rozích. V úponkových vlysech jsou namalována iluzivní kruhová okna s modrou oblohou. Okny do sálu nahlížejí muži a ženy, z nichž jsou vidět jenom busty. Na západní stěně je nalevo vousatý muž s přilbou na hlavě v plášti sepjatém na prsou a žena s vlasy svázanými v uzel v plášti s kožešinovým límcem (jsou od sebe odvráceni). Na severní stěně je nalevo vousatý muž v turbanu a tunice s ozdobným lemem, napravo je zobrazen k němu obrácený vousatý muž s přilbou na hlavě a trojúhelníkem přes rameno, jedná se tedy o architekta. Na východní stěně je nalevo vousatý mladík v plášti sepjatém na prsou (na hlavě má korunu?) a napravo dívka v plášti sepjatém na rameni (jsou obráceni k sobě). Na jižní stěně je nalevo dívka s dlouhými vlasy a nízkým kloboučkem na hlavě a napravo žena s šátkem na hlavě, který jí splývá na záda, je zobrazena v tříčtvrtečním pohledu. Architekt představoval buď tvůrce vily, jehož jméno neznáme, nebo nějakého slavného představitele této profese. V úvahu přichází Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut. Gryspek minimálně od roku 1540 zastupoval panovníka v jednání s královskými architekty (APH, DK č.i. 43 kart. 1.). V roce 1884 Sedláček (1905, 114) nalezl v zámku celou řadu fragmentů vnitřní výmalby, byly zde místnosti s malbami krajin s architekturou a figurami, dále namalované architektonické články (vlys a triglyfy s metopami) a v jedné místnosti byly nade dveřmi nakresleny tulipány. and Jeden z prvních dokladů zábavné mystifikace v rezidenční architektuře českých zemí. Iluzivně namalovaná okna s postavami nahlížejícími do sálu sugerují představu vysoko umístěného ochozu, který obíhá okolo celého obvodu stavby. Takový ochoz s okny do sálu těsně pod stropem skutečně existoval ve Vladislavském sále královského paláce v Praze, který tu tak mohl být připomenut. Postavy navíc patrně představovaly konkrétní osobnosti, protože se mezi nimi nachází i architekt, jehož profese je jednoznačně určena pomocí úhelníku (snad Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut). Ze Sedláčkova popisu vyplývá, že na Kaceřově se rovněž nacházela místnost, jejíž stěny byly iluzivně prolomeny malbou zobrazující krajinu se stavbami a figurami, jedna z prvních v českých zemích. Podle tohoto popisu se tu rovněž nacházel jeden z prvních dokladů namalovaného architektonického článkoví v interiéru a jedno z vůbec nejstarších zobrazení tulipánu v evropském umění.
Figurální nástěnná malba v kapli. Pod havířem a hašplířem, nesoucím znak Kutné hory, jsou zobrazeni dva horní úředníci s individualizovanými tvářemi. and Homolka 1985#, 273.
Oblouk do arkýře je na lícní straně malířsky vyzdoben kazetami s květy uprostřed, po straních jsou kanelované sloupy s hladkými hlavicemi. Výklenky po stranách arkýře byly opatřeny edikulami, na severní straně s trojúhelníkovým a na jižní obloukovým. V perspektivně namalovaných římsách nástavců jsou oválné otvory and Hrubý 2003#, 50, 64.
V čtyřech hlubokých okenních záklencích velkého gotického sálu v přízemí severního křídla jsou namalovány ve dvanácti polích osmiboké kazety s rozetami. Obdobnou výzdobu najdeme také v kutnohorském Hrádku z roku 1493 (viz Kutná Hora, Hrádek, iluzivní malba). Napodobení tohoto způsobu dekorace najdeme v Pardubicích v domě čp. 3 na Pernštýnském náměstí., Hrubý 2003#, 47., and Vzorem byly antické římské kazetové stropy s vpadlými panely v podobě čtverce, obdélníku nebo osmiúhelníku (lacunaria), které sloužily jako dekorativní prvek.
Dveře do spojovací chodby východního křídla jsou na levé straně rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nade dveřmi je perspektivně namalovaný trojúhelníkový nástavec, v jehož římse jsou kruhové otvory. Tympanon zdobí úponkový ornament. Na volně ve vzduchu položené římse spojující pilastr adikuly s nástavcem leží a spí nahá žena., Hrubý 2003#, 76., and Ležící a spící nahá žena má analogii v antických výjevech se spícími mainadami, k nimž se kradou satyři.
Dveře do východního křídla jsou rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nad pilastry je perspektivně namalovaný kruhový nástavec, v němž je zavěšený znak Pernštejnů. V římse kruhového nástavce jsou kruhové otvory, po stranách tympanonu jsou voluty. Nástavec oživují putti. and Hrubý 2003#, 75.
Okenní otvory jsou rámovány namalovanou edikulou tvořenou představenými pilíři na soklech. Pilíře jsou vyžlabené a uprostřed přerušené dvěm římsami na sebou. Hlavice jsou namalovány zlatou barvou, stejně jako vyžlabení. Sloupy nesou římsu, na níž je ornamentální nástavec ve zlaté barvě. Pilíře a řimsy jsou v zelenošedé barvě. and Hrubý 2003#, 48-51.
Na štítě byly dvě řady nik, nahoře pět, dole původně čtyři, nyní tři. V horní řadě zprava: král, tři dvořané a žena. V dolní řadě zprava: muž s píkou, muž popíjející u sudu pivo nebo víno, v poslední nice byla světice. and Hrubý 2003#, obr. s. 27.
Na štítě byla uprostřed nika s erbem a po straně dvě niky imitující okna. V obou vnitřních oknech byla iluzivní malba postavy vyhlížející ven, nalevo mladík, napravo žena s jablkem v ruce., Hrubý 2003#, 23-37., and Motiv postavy vyhlížející z okna se v českých zemích objevuje poprvé v sochařské výzdobě Prašné brány v Praze (1475-1483). Podobný motiv najdeme na malířské výzdobě domu čp. 54 v Českém Krumlově. Srov. Hrubý 2003, s.188 pozn. 18.