Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Kresba perem (30,9 x 20,8 cm): Marsyás připoutaný ke stromu s rukama zdviženýma nahoru, Apollón před ním klečí a stahuje mu kůži z těla. Pod Marsyem leží na zemi sýrinx. and Fučíková 1967#, I/178
Kresba perem (18,5 x 14 cm): nahý Herkules rorzkročený, v pravici kyj, v levici šaty., Fučíková 1997#, 99, I/317, and Patrně příprava pro sochu, nebo reliéf s herkulovským tématem. Vries vytvořil sochu se stejným námětem, ale pojatým zcela jinak, již okolo roku 1603 (Paris, Louvre, Herkules a Nessos ).
Kresba (ˇ14 x 19 cm): nahá Venuše sedí na klíně Marta (vousy), k němuž obrací hlavu. Mars pravicí drží Venuši za stehno a levicí za ňadro. U nohou Venuše klečí putto a u její levé ruky další (osušují ji po koupeli?). Výjev je umístěn pod keř.
Kresba (13, 9 x 8, 5 cm): nahý Prometheus leží na zádech, s hlavou dolů, na skále přikovaný řetězy za ruce i nohy, zprava přilétá orel, nalevo je stočený had. and Příběh o Prométheovi byl poprvé zachycen v Hésiodově básni "Zrození bohů/ Theogonia" (c. 700 př. Kr.). V řecké tragédii 5. století př. Kr. "Upoutaný Prometheus" připisované Aischylovi je Prométheus poprvé prezentován jako dobrodinec lidstva, za což byl potrestán tyranským Diem. Renesanční umělci, pokud víme, antická zobrazení Prométheova mučení neznali, ale našli inspiraci v erotickém románu O Leukippě a Kleitiofóntovi od Achillea Tatia, kde je podrobně popsán nedochovaný helénistický obraz, který namaloval řecký malíř Euanthés. Prométheova muka byla podle líčení Achillea Tatia často zobrazováno na emblémech, ale nebyl v nich nikdy zobrazen hlavou dolů. Tento obrazový typ, který použil Vianen, byl zjevně vytvořen Titianem na nedochovaném obraze Prométheova mučení z let 1549-1550, který známe z rytiny Cornelise Corta z roku 1566. Na Titianově obraze byla v popředí zobrazena hořící pochodeň, jež definovala Prométhea jako kulturního hrdinu, což byl patrně také význam Vianenovy kresby. Na to, že se Vianen inspiroval rytinou Cornelise Corta, ukazuje had napravo od Prométhea, který se sem dostal z báje o Tityovi. Tento obr byl rovněž odsouzen k tomu, aby mu užírali játra buď supi nebo had (Hyginus, Báje/Fabulae 55).
Kresba perem (94 x 147 cm). Dvoukolový vozík, v něm sedí dvě malé děti, na klíně jednoho z nich sedí malý Bakchus, na hlavě věnec, drží v levé ruce větrník. Vedle vozíku, který táhne běžící chlapec, tančící putto s tamburínou., Neumann 1974#, 197, č. k. 104, obr. 128., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and List vyříznutý ze štambuchu. Kresba vznikla asi v německém prostředí před cestou do Itálie, má ráz vzpomínkového záznamu ze štambuchu, odkud byla vyříznuta.
Kresba perem (390 x 312 cm). Císař Leopold (Sol) na slunečním voze (biga), pod ním Fama (křídla, trubka), kolem něho v oblacích hvězdy a hvězdné satelity jako planety v podobě božstev na vozech tažených příslušnými zvířaty - Luna (Diana, s delfínem), Jupiter (s pávy), Merkur (s kohoutem), Saturn (s hydrou), Mars (se lvy) a Venuše (s hrdličkami). Dole vlevo náhrobek, vpravo Historie (kniha) a Filosofie (žezlo) se skupinou postav., Neumann 1974#, 237-238, č. k. 183, obr. 210., Vlnas 2001#, s. 128 č. I/3.36A., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.7, and Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylosti Šternberského rodu. Návrh k thesi bratří hrabat Šternberků je připomínkou Leopoldových slavných předchůdců. Císař (Slunce) je obklopen planetárními bohy, kteří jsou metaforicky ztotožněni se členy rodu Šternberků. Podle Šktétova návrhu vytvořil K. Kilian mědirytinu, pozměněna podle připomínek objednavatelů - planetární božstva se stala současně českými panovníky (NK ČR, sbírka universitních thesí, čís. 428).
Kresba perem (183x150cm). Mnohofigurální scéna před sloupovou architekturou chrámu. Na triumfálním voze (kvadriga) sedí putto s přilbou, na krku řád zlatého rouna, levicí přidržuje znak se šesti liliemi - malý génius. Další putti z vozu rozhazují do davu květiny, vijí z nich věnce, drží nápisové pásky: Florete flores quasi lilium (2x), in odorem (2x), Manibus date lilia plenis (4x), hinc Deus (2x). Na levé straně sokl, na něm stojí Minerva (štít, kopí, přilba), pod soklem nápis (Flores Philosophiae rationalis) na kartuši, kterou věnčí putti. Napravo před sloupovou předsíní chrámu stojí Ctnosti - Moudrost/Prudentia (had, zrcadlo), Síla/Fotrtitudo (sloup), Bdělost/Vigilantia (jeřáb), Hojnost/Abundantia (roh hojnosti s mincemi), postava se třemi hlavami., Neumann 1974#, 236, č. k. 182, obr. 209., and Návrh ke grafickému listu M. Küsella.
Kresba perem. Nahá letící postava Merkura, na zádech křídla, v pravé ruce caduceus, v levé páska s nápisem., Neumann 1974#, 195, č. k. 102, obr. 126., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and "Nahý muž prchá před osudem - Fortunou -, která je bouří na moři života a hrozí mu otrockou existencí. Cestu k přístavu mu pomáhá nalézt caduceus, nástroj umění a moudrosti ... křídla, kterými merkurovská postava mává, vyvolávají vzpomínku na Pegase" (Neumann 1974, s. 196).