Původně tvrz, Ferdinand I. dal přestavět na lovecký zámek, 1559-1561. Stavbu provedl a sgrafita nechal provést královský stavitel M. Borgorelli, usazený v Brandýse n.Labem. Nová brána, schodištová věž a sgrafita. and Poche 1980#, s. 173.
Dnes byty. Hlavní zámecká budova ze 16. století se stopami rustikové omítky, v nádvoří psaníčová sgrafita a kolem oken na ochozu rozvilinové rámy (cca 1570). and Poche 1980#, s. 260.
Sgrafitová výzdoba je dochována jen fragmentárně, sestává z galerie panovníků nad okny, biblických výjevů v edikulách (arkáda s představenými sloupy) mezi okny, pod okny vlys s planetárními božstvy mezi okny. Mezi nimi lze rozeznat Lunu na voze taženém rybami, Marta na voze taženém liškami a Merkura na voze taženém kohouty podle rytin Virgila Solise z poloviny 16. století.
Po straně arkýře Lukrécie a Orfeus. Celá fasáda je pokryta figurálními výjevy s biblickou tematikou a německými nápisy. Výjevy jsou zarámovány do iluzivního architektonického rámce. Nad oknem arkýře datum 1547, pod arkýřem 1548 a monogram mydláře Wolfganga Schneidera doprovázený jeho merkou, mydlářskou kádí. and Chamonikola 1999#, č. 110.
Galerie sgrafiotových portrétů na fasádě začíná v levém horním rohu portréty císařů Karla V., Ferdinanda I., Maximiliána II. a pokračuje Frederikem Dánským, Zikmundem II. Polským, saskými kurfiřty a vévody, německými velmoži, arcibiskupy, protestanskými duchovními, válečníky Mikulášem Zrinským, ruským velkoknížetem Vasilem III., tureckým sultánem Solimanem I. Velikým, vše podle ilustrací Agricola 1587 (nebo jiné vydání). V přízemí napravo od portálu dva architektonické průhledy. and Jednopatrový dům, atikový, vnitřek rekonstruován. Průčelí tříosé s plochou fasádou, zdobenou sgrafity uspořádanými do čtyř pásů s medailony v rolverkových rámcích, v nich polopostavy s fragmentárně dochovanými nápisy.
Bývalý pivovar ze 2. pol. 16. století, přestavěn ve 2. pol. 19. století (snesena původní atika a původní střecha nahrazena mansardovou). Sgrafita odkryta 1964-1966, restaurována (D: Křička, M. Kolář). V patře nalevo perspektivní architektonický průhled s otevřenou arkádovou lodžií o dvou patrech. V 1. patře výjevy z Genese: Potopa s Noemovou archou, Opilý Noe, Stavba Babylonské věže, Abraham a Melchisedek, Abrahamova oběť, Sára vyhání Hagar, Andělé u Abrahama, Lot a jeho dcery, Anděl utěšuje Hagar a Ismaela na poušti, Abraham obětuje Izáka, Rebeka u studny, Abrahamův pohřeb, Ezau prodává Jákobovi prvorozenectví, Izák žehná Jákobovi, Jákobův sen o nebeském žebříku, Jákob a Ráchel, Jákob třídí Labanova stáda, Labanova zášť se stává požehnáním, Jákobův zápas s andělem, Jákobovo smíření s Ezauem, Jákobovi synové Simeon a Lévi mstí pohanu sestry Díny. Výjevy vesměs podle T. Stimmera, 1576; V. Solise, 1566. V přízemí dva Géniové a dva fragmenty výjevů z Knihy soudců: Samson a lev (dle J. Ammana), Samson nese vrata Gázy. Na pravé straně od portálu tři architektonické perspektivní průhledy. and Perspektivní průhledy s architekturou sloužící jako dekorační prvek mají původ v antickém římském umění.
Na fasádě jsou zobrazena biblická témata rámovaná iluzivní architekturou ozdobenou girlandami. Nad pravým oknem štítu dvě hlavy jednorožců. Pod okny vpravo štít se dvěma soukenickými střelami a monogramem PP, nad krakorci v přízemí letopočet 1547. Pod obloučkovou římskou personifikace deseti lidských věků, u každého je tabulka s fragmentárně dochovaným německým nápisem., Chamonikola 1999#, č. 109., and Nejstarší dochované figurální sgrafito. Alegorické vyjádření deseti lidských věků je v umění těsně svázáno s vnímáním alegorií ročních dob. Lidský věk - dětství, mládí a stáří - byl topos oblíbený již v antické literatuře. Oidipus vyřešil hádanku, kterou mu v Thébách položila Sfinga. Který živočich má jen jeden hlas, ale přitom má někdy dvě nohy, někdy tři, někdy čtyři, a je nejslabší, když jich má nejvíc? Oidipus odpověděl: Člověk, protože jako batole leze po všech čtyřech, v mládí stojí pevně na dvou a ve stáří se opírá o hůl (Sofoklés, Král Oidipus, 429-425 př. Kr.).
Severní starana náměstí - Dům čp. 88, z roku 1585, bohatá figurální sgrafitová výzdoba: mythologické výjevy -Ikarův pád, sebevražda Ajaxova, Aeneas a Anchises. Inspirace Ovidius, Metamorfózy, podle V. Solise. Výzdoba je shodná se sgrafity domu v Retzu v Dolních Rakousích. Další výzdoba biblické výjevy a podobizny rakouských vévodů. and Poche 1980#, s. 350.
Jednopatrový dům z doby po polovině 16. století. Nad portálem letopočet 1573, znak kožešnického cechu nesený dvěma lvy a iniciály HL. Výzdoba rozdělena do pravoúhlých polí. Okna rámována rolverkovou ornamentikou prostřídanou květy. Nad okny patra pás potrétů šesti učenců v kruhových medailonech, třetí patrně podle portréty Erasma Rotterdamského, pátý patrně podle portrétu Luthera a šestý patrně podle portrétu Jana Husa. Okna patra oddělena kandelábrovou úponkou v květináci. Pod oknem přízemí znak okžešnického cechu a tři medailony s učenci doprovázené poškozenými nápisy, první zobrazuje Martina Luthera s knihou, druhý patrně Philippa Melanchtona se svitkem, třetí patrně Pietra Matthioliho s květinou. Vjezd rámován hermovkami, okno přízemí lemují ozbrojenci v iluzívní bráně.
1589 Italové usedlí v Plzni: Albrecht, partně Grison; kameník Bartolomeo Laghi, zv. Škarpalín; Jan Vlach a Denetin; sgrafita provedl 1590 malíř Jan z plzně - co na nich je??