Nástěnná malba. Obrazový cyklus příběhů antických hrdinů., Samek 2003#, 43-49., and Galerie předků byly od renesance typickým fenoménem umělecké výzdoby rodových sídel vyšší šlechty, téměž běžné byly v 17. století. Interiér měl většinou podobu Pantheonu, kruhového nebo oválného sálu se sloupy, s figurální malířskou nebo sochařskou výzdobou v přízedních nikách a na stropě sálu. Byli zde fiktivní nebo skutečné portréty příslušníků šlechtického rodu, ovšem ve společnosti antických mytických hrdinů. Jejich pečlivý výběr symbolizoval Moudrost, Spravedlivou vládu, Spravedlnost a další Ctnosti, které reprezentovali také příslušníky rodu. Stavba byla chrámem Ctnosti a Cti, ale někdy byl prostor současně rodinnou hrobkou.
Nástěnná malba. Okřídlená nahá žena s drapérií vlajícící kolem těla, drží trubku s erbem a troubí., Samek 2003#, 43-49., and Fáma vytrubuje slávu rodu Althanů do světa.
Majitel Jan Michal II. z Althanu za něho přestavba po roce 1665-1695, patrně Jan Bernard Fischer z Erlachu (1656?-1723), možná také Domenico Martinelli (1650-1718). Sál předků: bohatá výzdoba štuky, nástropní a nástěnná malba. Sochy předků (10 členů rodu)Tobiáš Kracker, malby (Althanové v podobě antických hrdinů)- rakouský malíř Jan Michal Rottmayer, východní křídlo po 1730 - oválné předsálí se skupinami soch Herkules, Anteaos, Aeneas a Anchises od vídeňského sochaře Lorenza Mattieliho (1668-1748) původně určeny pro císařský dvůr. přestavba dále 1777-1780, po 1793 malířská výzdoba interiéru antické ruiny s plastickými hlavami Athény a starověkého filosofa, úprava zahrady se stavbami-starověký chrámek, letohrádek tzv. dům filozofů z r. 1787. and Hrady, zámky a tvrze, 1981, s. 259-261
Freska. Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má kčelenku, diadém, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem. and Samek 2003#, 78-80.
Monochromní nástěnná malba - alegorické výjevy: putti jako alegorie ročních dob (setí, sečení obilí, lisování hroznů, odpočinek u ohně), cyklus dětských her, symboly různých lidských činností (zahradničení, lov, rybolov...). Emblémy múzických umění (hudba, malířství, astrologie, sochařství). Osm výjevů dětských her: hra putti na přetahování s kozlem, foukání mýdlových bublin, hra s houpačkou, hra s míčkem a holemi, hra s obručemi, házení míčkem, přeskakování a hra s dřevěným koníkem a panenkou., Hosák 1981#, s. 529-261., and Janíček 2001#
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vznáší okřídlená postava génia, který na dřevec nasazuje prsten., Samek 2003#, 80-90, 93., and Postavy smyslů jsou převzaty z Rypovy Ikonologie (kromě hmatu), Turnajový dřevec v podobě pučící ratolesti je narážka na "Auspice Deo" - Božskou předvídavost.