Olej na plátně (120 x 89 cm): Jupiter v podobě Fauna se objímá s Antiopé, dole orel., Kaufmann 1988#, 20.62., and Spranger se inspiroval rytinou (Gian Jacopo Caraglio podle Perino del Vaga) z roku 1527 zobrazující stejné téma. Vzorem pro pololežící ženskou postavu s jednou rukou zdviženou byla antická socha tzv. spící Ariadny. Antickou sochu získal roku 1512 papež Julius II. a ihned se stala jednou z nejznámějších soch vatikánských sbírek, bronzovou kopii shotovil kolem roku 1540 Promaticcio pro francouzského krále Františka I. Giambolognova kompozice vycházející z vatikánské Aiadny měla ovlivnila rudolfinské umění, jejím ohlasem byl nedochovaný reliéf Sprangera, který známe z rytiny Jan Mullera (Amor a Psýché, 1605-1610). Ohlas vatikánské Ariadny zprostředkované Giambolgnou nalezneme rovněž na bronzovém reliéfu Adriana de Vries v Amsterdamu (Ariadna na Naxu, 1610-1612).
Achátová kamej: napravo Jupiter (koruna) sedí pod stromem, nad ním v oblacích přijíždí Juno na voze taženém labutěmi. Uprostřed obrazu Jupiterova milenka Ió, kterou duchapřítomně proměnil v bílou krávu. Vlevo v pozadí pokračování příběhu: pod stromem sedí Argus, kterého Juno pověřila hlídáním krávy. Vedle něj Merkur, který Arga uspává hrou na píšťalu., Fučíková 1997#, II/51., and podobně jako v Ovidiových Proměnách i na kameji jsou ústředním motivem příběhu oblaka, pod nimiž chtěl Jupiter skrýt své milostné dobrodružství.
Růžová achátová kamej (3, 8 x 4, 2 cm): Aurora (podkasaný chitón se stuhou přes prsa) jede na voze taženém okřídleným koněm, v čele vozu sedí na oji kohout. V pozdvižené levici drží Aurora zapálenou pochodeň, ve svěšené pravici růže, které rozhazuje. Růže jsou ve vzduchu okolo vozu, věnec růží pověšený na korbě vozu) Dole krajina s řekou, v popředí muž na loďce., Prag um 1600#, II, č. 722 s. 242-243., and Stejný výjev je na rubu portrétní medaile (Hippolyta Gonzaga) od Jacopa da Trezzo z roku 1552 (Babelon 1922, tab. X/2). Kamej mohla být ve sbírce císaře Maxmiliána II., pasování je z let 1600-1606, kdy byla kamej v pražské sbírce Rudolfa II.
Onyxová kamej (3, 5 x 4, 6 cm): nahý Pyladés s dýkou v pravici, v levé ruce drží oděv, který strhnul z Aigistha ležícího před ním (spadl na záda ze stoličky, na níž seděl). Napravo od Pylada nahý Orestés překračuje mrtvou Klytaiméstru, dýku má v pravé ruce překřížené v backhandu přes hruď, v levici drží smotaný oděv a pochvu. Klytaiméstra má horní část těla obnaženou, levou ruku nataženou za sebe. Napravo malá postava nahého sluhy sedícího na zemi a schovávajícího se kus nábytku, který si drží před hlavou. Napravo a nalevo část postav Furií., Prag um 1600#, II, č. 723 s. 243., and Pasování (Andreas Osnabruck) je z doby okolo roku 1610, kdy byla kamej v pražské sbírce Rudolfa II. Kamej vznikla na začátku 16. jako antické falzum (úmyslné poškození, matný povrch světlé vrstvy imitující korozi), ale výjevy tohoto typu se na antických kamejích nikdy nevyskytují. Vzorem pro výjev byl často kopírovaný reliéf na antickém římském sarkofágu z Palazzo Giustiniani v Římě. Sarkofág byl umělcům znám už v 15. století, v roce 1530 je doložen před kostelem S. Stefano in Cacco v Římě, ale renesanční umělci nevěděli, co je na něm zobrazeno. Smysl výjevu neznal ani Bellori (Bellori 1693, tab. 52). Umělce na reliéfu fascinovalo zobrazení dynamických póz evokujících vypjaté emoce, velmi často byl napodobován spirálovitý postoj Oresta s dýkou v ruce překříženou přes hruď. Smrt Aigistha a Klytaiméstry je nejpodrobněji popsána Aischylově dramatu Úlitba mrtvému (Choeforoi) z roku 458 př. Kr., Orestův příběh je shrnut v Bájích připisovaných Hyginovi (119).
Jaspisová kamej (4, 4 x 2, 8 cm), pasování emailové zlato: černá Diana se zlatým srpkem nad čelem, dole toulec a luk, Prag um 1600#, II, č. 715 s. 239., and Kamej vznikla v Milánské dílně Miseroni ve čtvrté čtvrtině 16. století, zlatnické pasování okolo roku 1610 v Praze.
Chalcedonová kamej: Minerva, přilba s maskou Fauna, brnění s nárameníkem v podobě lví hlavy., Prag um 1600#, II, č. 719 s. 241., and Z existence podobných renesančních zobrazení lze usuzovat, že jejich společnou inspirací byla nějaká antická gema (srov. Bange 1922, č. 62; Pope-Hennessy 1965, č. 259). Podle tohoto vzoru bylo v Miseroniho pražské dílně zhotoveno také reliéfní comesso (Wien, KM, inv. no. XII 819).
Série 12 chalcedonových kamejí (1, 8 x 1, 4 cm) s portréty 12 římských císařů (Caesar, Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero, Galba, Otho, Vitellius, Vespasianus, Titus, Domitian)., Prag um 1600#, II, č. 725 s. 244., and Anonymní řezba. Pasování Jana Vermeyena vzniklo v Praze v letech 1602-1606. Série kamejí či plaket zobrazujících dvanáct antických římských císařů byly velmi oblébené.
Bronzová soška (42, 4 cm): Kentaur drží oběma rukama na zádech gestikulující ženu (možná Nessos unášející Déianeiru)., Fučíková 1997#, I/119, and Replika podle Giambolognovy sochy z doby okolo roku 1575, která je známá z celé řady exemplářů. Kvalitní práce Susiniho byla s největší pravděpodobností součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II.
Konvice ze seychellského ořechu, stříbro částečně zlacené (38, 5 cm): na víku konvice nahý Neptun jede na mořském koni, pravou ruku zdviženou do vzduchu (trojzubec ztracen), na ořechu čtyři řezby výjevů s Tritóny a Nereidami, jejichž návrhy mohly být od Sprangera. and Fučíková 1967#, II/1
Slonovinová soška (17, 1 cm): Kybelé (oděv s malovaným dekorem odhalující zčásti ňadra, mezi ňadry cíp oděvu zavěšený na náhrdelníku, pod ňadry cherubín), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v levé ruce drží žezlo (odlomeno), v pravici klíč (odlomený)., Prag um 1600#, II, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.