Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti. Reliéf je nepatrně obměněnou variací na náhrobek Viléma z Pernštejna v témže kostele., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
Zámek stavební činnost od 1585 - 1630. Renes. sgrafita kolem celé stavby 1590, rest. 1886 Kirchnerem. Stropy s barokními malbami: Hostina na Olympu (podle mědirytu M. Küsela zobrazujícího výjev opery Il pomo d´oro, uvedené ve Vídni r. 1668, alegorie a postavy antických bohů, Paridův soud, Průvod Fauna a Fauny, Láomedón a Hésioné, antičtí bohové, Merkur a Argus, Dračí setba (Kadmos a vojsko z dračích zubů) , Vertumnus a Pomona (1690?, V dalších místnostech fresky Symbolů podle Sadelerových ilustrací k Symbola varia od J. TZypotia a O. Strady z poč. 17. století, erotické emblémy (rady příštímu vládci) podle mědirytů E. Quellina a P. Danoota k Symbola Christiano-Poetica od Diega Saavery Fajarda, vyd. 1640. and Poche 1977, s. 318.
V šesté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v šestiúelníkovém rámu figurální scéna v krajině. Dole sedí žena, hraje si s dětmi, vedle ní leží lev. and Poche 1977#, s. 318-319.
Dámský salonek, jedenáctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, malý Faun vede kozu, před ním Faun nese na hlavě koš s révou, před ním na koze jede Faunka a její dítě. and Poche 1977#, s. 318-319.
Třetí místnost zleva. Nástropní freska, figurální scéna v tmavých oblacích a sloupové architektuře. U dlouhého stolu sedí olympští bohové, dole pod ním servírují pokrmy vedle lidí i Satyři. Z oblak nad scénou s hostinou háže mezi hodující bohyně sváru zlaté jablko., Poche 1977#, s. 318-319., and Fresková výzdoba stropu byla provedena podle jednoho z grafických listů (Matthaeus Küsel), ilustrace k opeře Zlaté jablko (Lodovico Burnacini, Il Pomo d'Oro, opera uvedena ve Vídni roku 1668).
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Žena jedoucí v oblacích na zlatém voze taženém pávy. and Poche 1977#, s. 318-319.
Lovecký pokoj, třináctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, scéna na břehu moře s architekturou, v pozadí hradby města a hory. Na moři Neptun v mušli, vezou jej Tritóni, drží trojzubec. Na břehu klečí dívka, kolem její rodina - král (koruna) stojí opřený o sloup. and Poche 1977#, s. 318-319.
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Stojící žena, kojí dítě, vedle ní stojí druhé dítě. and Poche 1977#, s. 318-319.