Empírová kašna, uprostřed bazénu sokl, na soklu pískovcová socha, stojící figura ženy v krátké antické říze, v pravé ruce drží pádlo: Amfitrité. and Poche 1977#, s. 598.
Kašna se sochou Neptuna stála na Valdštejnově náměstí: v bazénu kašny pískovcová socha nahého muže s vousem, kolem beder sukénka z chaluh, v pravici trojzubec, na hlavě věnec., Poche 1977#, s. 598., and Kašna byla v roce 1894 zrušena. Socha přenesena k jezírku v lesoparku na Čeřovce, za II. sv. války však zanikla (srov.: http://www.jicinskabeseda.cz/projekty/socha-neptuna/ 5.11. 2012).
Kolonáda v empírovém stylu., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Na stavbě pracoval zednický mistr Straka a tesařský mistr Klenovec.
Sedící mladý muž, nahý, v klíně přehozena drapérie, oběma rukama drží lyru opřenou o levé stehno., Varcl 1978#., and Sádrová kopie bronzové sochy, která byla původně vytvořena pro Dvůr Králové nad Labem, za války zničena při náletu. Autor se patrně inspiroval antickými zobrazeními Orfea (Apollóna ?).
Klasicistní antikizující sloupová kolonáda, umístěná na obou protilehlých a jedné kratší straně obdélné zámecké zahrady., Samek 1999#, 446-450., and Autorem je místní stavitel Fr. Vašíček, architekt F. J. Thaler.
Vestavěná panelová konstrukce portálu a galerie je zdobena iluzivní klasicistní architektonickou výmalbou., Poche 1978#, 411-414., and Kompletně dochované zámecké divadlo portál, kulisy, interiér. Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti je z hlediska slohové jednoty a dochování intaktní jevištní techniky výjimečným prostorem v kontextu nejen českých, ale i evropských zámeckých divadel. Početné kolekce bočních kulis a zadních prospektů z konce 18. a poč. 19. století zahrnují krajinné motivy, městské motivy i interiéry rozličných charakterů. Kvalitou a rozsahem se jedná o soubor velmi ojedinělý.
Kruhový chrámek, na osmi toskánských sloupech spočívá kupole. Uvnitř kupole nápis: Šlechetný Co Hodného Rád Eyhle Následky Koná (nápis je tajenkou, která ukrývá hejtmanovo jméno). and Kruhový chrámek, tholos, se sloupovým ochozem byl poprvé zbudován v Řecku, svatyně bohyně Athény v Delfách. Kruhové chrámy byly také typické pro římskou architekturu (Tivoli, Pantheon v Římě), později byly též oblíbeným architektonickým útvarem klasicistní architektury (gloriet). V českém království byla od 18. století vybudována řada podobných staveb: Lednice (1794), Kroměříž (1880), Strakonice (1837), Mariánské lázně (1826-1827), Karlovy Vary (1831).
V Riegrových sadech obelisk přemístěn z bývalé zahrady Kanálka (přemístěno mezi 1904 - 1908), v. 4, 5 m, obelisk trojboký, hranolovitý podstavec s reliéfní výzdobou na soklu (ptáci, květiny).