Stříbrné částečně zlacené kování řemene k pochvě na meč, z pozlaceného stříbra (niello). Jedno ve tvaru trojlistu, dvě oválná. Archeologický nález z knížecího hrobu v Kolíně., Kotalík 1982#, 70, č. k. 25., and Doklad kontinuity antické rostlinné ornamentiky. Kování k nám bylo dovezeno, patrně se jedná o karolínskou práci z Porýní (motivy mají analogie v karolínské knižní malbě), nicméně dokládá pokračování tradice antické rostlinné ornamentiky v Evropě kolem poloviny 9. století.
Nález západního importu z knížecího hrobu v Kolíně: 4 kusy stříbrného kování - zlacené, niello, kování řemene k pochvě měče., Antické tradice, s. 70, č. k. 25., and Nález dokládá kontinuitu tradice antické rostlinné ornamentiky v Evropě.
Fragmentárně dochovaná deska (původně tympanon) s figurálním reliéfem. Ttrůnící Kristus (Maiestas Domini) s apoštoly Petrem, charakterizovaným ratolestí a klíči a Pavlem s ratolestí a knihou. Vedle Kristovy hlavy stojí jméno Kristovo řecky - IC XC - i v latinizované podobě: IhS XPS. and V 11. století se i v českých zemích objevuje architektonická sochařská dekorace církevních staveb, reliéfní figurální plastika která představuje prvotřídní evropský standard. Nejstarší u nás dochovaný reliéf pochází z Předhradí na Poděbradsku, původně to patrně byla součást tympanonu portálu kostelíka na přemyslovském hradisku Oldříši zbudovaného podle Dalimilovy kroniky knížetem Oldřichem (1012 -1034). Zvláštní styl nízkého reliéfu lze chápat jako projev doznívání biblického tabu sochařského zobrazování, jež bylo v době předpokládaného vzniku reliéfu v byzantském umění obcházeno právě nízkým reliéfem. Předlohou mohly být byzantské slonoviny nebo malířské dílo, nástěnnou či knižní malbu předchozího století, na což ukazuje nejen lineární styl, ale i schéma zobrazení ratolesti v rukou světců. ??
Zlomky architektonických článků z pálené hlíny z ostění nádvorních arkád, portálů a oken bývalého Pernštejnského paláce na Pražském hradě. Motivy puttů hrajících na píšťaly. and Fajt, Sršeň 1993#, s. 68-69, č. k. 234-238.
Stropní pole z malostranského měšťanského domu, dal si ho patrně vymalovat po roce 1596 Laurenzio Nerro, dvorský pozlacovač a mečíř. Maloval ho jeho soused B. Spranger - pův. šest polí s mythologickými výjevy: Bakchův průvod, průvod Nereoven na moři, Neptunova triumfální jízda, Tanec nymf, Boj Kentaurů s Lapithy a bitevní scéna z Trojské války. Sprander patrně pouze návrh kompozivce, provedení pomocníci. and Fučíková 1997#, V/132
Na reverzu mince s portrétem básníka a politika Pontana je postava múzy, v levé ruce drží lyru, v pravici globus., Chlíbec 2006, 254-255, č. 120, obr. s. 255., and Uranie je evokací Pontanovy básně Urania.
Pamětní medaile s portrétem Ludvíka Jagellonského, na reversu portrét Štěpána, hraběte Šlika., Hořejší 1979#, obr. 32, 33., and Jedna z prvních portrétních medailí v českých zemích.
Slonovinová řezba (soška: 14 x 14 x 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty, plášť) na voze (původně taženém kohouty). and Fučíková 1997#, II/7
Dvě pískovcová sochy žen v antikizujícím oděvu leží na na šikmé ploché podložce. Oheň (v. 148 cm): na pravém boku, opírá se o předloktí, v levé ruce drží nádobu s ohněm. Vzduch (v. 154 cm): na levém boku, levicí se opírá o dětskou hlavu, pravá ruka přidržuje oděv, na hlavě rouška., Denkstein 1958#, 152, č. k. 173, obr. 165, 166., and Socha byla původně na atice paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze (Staré Město čp. 606-12).