Freska: nalevo letí Daidalos (bílé vousy, hnědá bederní rouška řemeslníka), napravo padá Ikaros (červený plášť) hlavou dolů do moře. Vepředu skalisko, uprostřed mořské hladiny ostrov s věží. Nahoře zářící slunce., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech, směr čtení se přitom mění, až do pátého pole jsou uspořádány bustrofedon ("jako se obracejí dobytčata"), od výjevy s Pyramem se v každém poli začíná na východě, tedy napravo, jdeme-li z Audienčního sálu. Toto uspořádání mělo patrně zdůraznit chronologickou posloupnost apotheosy Aeneovy a apotheosy Romulovy, aby tak vynikl smysl celé dekorace, jímž byla oslava role Albrechta z Valdštejna při budoucí apotheose, jíž byl oslaven Romulův potomek a současný císař, Ferdinand II. V sedmém poli je pár Proserpiny unášené do podsvětních hlubin a Ikarův pád z nebes postaven do dramaticky vypointovaného protikladu k následujícímu páru, nanebevzetí Aenea a Romula.
Freska: Pyrrha (hnědá dlouhá tunika, bílý šátek na hlavě) a Deukalión (kožené boty, zlatá suknice, bílá košile a červený plášť) jdou doleva, v jedné ruce si tisknou k prsoum kameny, druhou házejí kámen za sebe. Za nimi vyrůstají ze země dvě nahé postavy. Na obzoru vlevo stromy., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Európé (bílá košile, červené šaty) sedí na býku plovoucím ve vodě, oběma rukama se drží jeho rohů., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Zlatý vůz se čtyřspřežím hnědáků se řítí k zemi s Faethonem (červené antické brnění, vysoké boty) s rozhozenýma rukama, nahoře v prozářeném otvoru v oblacích Jupiter s okřídleným bleskem v ruce., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze: chaos, stvoření světa, Deukalion a Pyrha, Merkur zabíjí Arga, Faethon, Arkas a Kallisto, Europa, Kadmos a dračí plémě, Diana a Aktaion, Narcissus, Pyramos a Thisbe, Perseus a zrození Pegasa z Medusiny krve, Pluto unáší Proserpinu, Ikaros a Daidalos, apotheosa Aenea a Romula, mýtických předků císařské dynastie. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Kadmos (žluté antické brnění, přilba, tmavě červený plášť) , vztahuje pravici k poli, na němž vyrůstají ze země ozbrojenci, dva se již pustili do souboje. Na zemi před Kadmem oštěp, který tam odložil, jak mu přikázal jeden z ozbrojenců., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech. Výjev s Kadmem souvisí s protějškovým tématem, který zobrazuje jeho sestru (k boji s drakem došlo proto, že se vydal hledat Evropu). Dvojice témat patřila k habsburské mytologii, vedle sebe je najdeme ve cviklech na jižním konci západního průčelí Belvedéru císaře Ferdinanda I. na Pražském hradě (Bažant 2006, 138).
Freska: Arkás (lovecké boty, krátká zlatá suknice, červený plášť, na zádech toulec) od pasu nahoru proměněný v medvěda je unášen z Jupiterovy vůle na nebe. Nad ním prozářený otvor v oblacích, v něm směřuje vzhůru jeho matka Kallistó proměněná již dříve v medvěda., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech, ve třetím poli chtěl Baccio di Bianco proti pádu Faëthonta postavit inverzní příběh, nanebevzetí. V Proměnách ilustrovaných Tempestou však není nanebevzetí Kallisto a Arkada zobrazeno, a proto si malíř upravil kompozici Virgila Solise.
Freska: Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, fialový plášť, mošna s popruhem přes rameno) v levici drží kaduceus, mečem usekává hlavu Argovi. Argus (hlava posetá očima, zlatý plášť, pastýřská hůl) leží na zemi a spí pod stromem. Za Argem nymfa Ió proměněná v bílou jalovici. V prozářeném otvoru v oblacích Juno umisťuje oči Argovy na ocasní pera páva., Karner 2007#, 134., and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Narcissus (červený plášť, fialový antikizující kožený pancíř, bílá košile, vysoké kožené boty, toulec na zádech) skloněný nad nádržkou s vodou. V pozadí přihlíží Échó., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze.
Volně se vznášející balvany, oheň, v pozadí moře a sloup kouře., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech, které začínají chaosem, proti němuž je postaven uspořádaný svět.
Freska: právě zesnulý Pyramos (krátká červená tunika s rukávy) leží bezvládně na zemi pod stromem, zprava se k němu naklání Thisbe (modré dlouhé šaty a bílá tunika) a vráží si jeho meč do prsou. U Pyramových nohou důvod jeho sebevraždy: Thisbin ztracený závoj, který náhodou zakrvavila okolo jdoucí lvice, která je vidět v pozadí., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V kontextu Valdštejnského paláce série výjevů začíná zobrazením prvotního chaosu na východní straně dveří do Audienčního sálu a končí na západní straně dveří do soukromých komnat vévodových apotheosou Romulovou. Směr čtení se přitom mění, až do pátého pole jsou uspořádány bustrofedon ("jako se obracejí dobytčata"), v posledních třech polích, od výjevu s Pyramem, se v každém poli začíná na východě, tedy napravo, jdeme-li z Audienčního sálu. Toto uspořádání mělo patrně zdůraznit chronologickou posloupnost apotheosy Aeneovy a apotheosy Romulovy, aby tak vynikl smysl celé dekorace, jímž byla oslava role Albrechta z Valdštejna při budoucí apotheose, jíž byl oslaven Romulův potomek a současný císař, Ferdinand II.