Štukový reliéf: Apollón (plášť) jede na obloze na čtyřkolovém voze taženém koňským spřežením., Vlček 1996#, 185-188., and Apollón jede doleva, takže lze reliéf spojit s reliéfem, který je umístěn nalevo, na němž je Apollón a Dafné.
Štukový reliéf: nazí Giganti vystupují na vrchol hory a házejí vzhůru kameny, napravo Gigant přináší žebřík. Nahoře v oblacích Jupiter na orlu vrhá na Giganty blesky. and Vlček 1996#, 185-188.
Štukový reliéf: Merkur (okřídlená čapka) drží v jedné ruce meč a ve druhé hlavu Arga (vousy), nalevo od něj leží na zemi bezhlavé Argovo tělo, vedle je kráva (proměněná Ió). Z oblaku přihlíží Juno., Vlček 1996#, 185-188., and Výjevem s Merkurem zabíjejícím Arga jsou reliéfy nad okny propojeny s Braunovými portály, na nichž se v horních reliéfech setkáváme třikrát s mýtem o Ió, kterou Jupiter skryl v podobě krávy před Juno.
Štukový reliéf s figurální scénou. Uprostřed dvojice bojujících mužů v antické zbroji, vlevo další dvojice, vpravo běžící kůň. and Vlček 1996#, 185-188.
Pískovcový reliéf: dva objímající se páry, na levé straně jsou oba nazí a gesto postavy napravo má jednoznačně erotický význam. Není jasné, zda se jedná o heterosexuální páry nebo o páry mužů., Vlček 1996#, 185-188., and Ambicióznost výzdoby paláce projevuje i ve výzdobě méně exponovaných ploch, jako jsou boční strany soklů pod vázami korunujícími portály. Na vnitřních stranách jsou dekorativní výjevy (zvířata, krajina, architektura), ale na vnějších stranách jsou figurální výjevy. Objímající se či souložící páry (symplegma) byl jedním z antických obrazových typů, který byl obnoven v italské renesanci. Vzhledem k tomu, že protagonistou horních reliéfů na portálech (i výzdoby celého paláce) je Jupiter, lze výjev chápat jako ilustraci jedné z Jupiterových lásek. Ty se v Praze v architektonické plastice objevují poprvé ve výzdobě královského letohrádku (srov. Praha, Belvedér). Přítomnost explicitně erotického výjevu ve výzdobě Clam-Gallasova paláce je zcela v souladu s tím, že Braun nakládal velmi volně i s tradičními mytologickými výjevy. Stavebník zjevně navrhl či schválil celkovou ideovou koncepci, ale realizaci ponechal na sochaři. Požadoval od něj patrně pouze to, aby se výzdoba vymykala běžnému standardu a tím charakterizovala výsadní postavení hraběte Clam-Gallase.
Pískovcový reliéf: nalevo je nahá žena, které se snaží zmocnit nahá postava, která vypadá jako žena (Jupiter v podobě Diany znásilňující Kallistó ?), napravo sedí dítě., Vlček 1996#, 185-188., and Ambicióznost výzdoby paláce projevuje i ve výzdobě méně exponovaných ploch, jako jsou boční strany soklů pod vázami korunujícími portály. Na vnitřních stranách jsou dekorativní výjevy (zvířata, krajina, architektura), ale na vnějších stranách jsou figurální výjevy. Vzhledem k tomu, že protagonistou horních reliéfů na portálech (i výzdoby celého paláce) je Jupiter, lze výjev chápat jako ilustraci jedné z Jupiterových lásek. Ty se v Praze v architektonické plastice objevují poprvé ve výzdobě královského letohrádku (srov. Praha, Belvedér).
Pískovcový reliéf se dvěma výjevy, nalevo Faun (kozí nohy) pronásleduje nahou ženu se syrinx v ruce (Pan a Syrinx ?), na druhé straně je Marsyás (kozí nohy) pověšený za nohy na strom, vedle stojí bezvousý muž (Apollón ?) a stahuje mu kůži., Vlček 1996#, 185-188., and Reliéf zjevně úmyslně nezobrazuje žádnou kanonickou scénu. Syrinx v ruce nahé ženy napravo je zcela neobvyklý motiv, protože tento nástroj byl vyhrazen mužům, nejčastěji je má v ruce Pan nebo Marsyás. Faun ženu evidentně pronásleduje, takže lze uvažovat o tom, zda výjev není shrnutím báje o Panovi pronásledujícím Nymfu Syrinx známé především z Ovidiových Proměn (1, 690-706). Bohové panenskou Nymfu zachránili tím, že ji proměnili v rákos, z něhož si Pan udělal syrinx. Podle jiné verze mýtu, kterou zaznamenává také Ovidius (fast. 06, 697-708) píšťalu vynalezla Minervaa a když ji odhodila, zmocnil se jí Faun, který potom vyzval Apollóna na soutěž a byl mu stažena kůže z těla. Žena nalevo však nemůže být Minerva, protože je nahá. Výjev napravo se bezpochyby vztahuje k mýtu o Faunovi, který vyzval Apollóna na hudební soutěž, srov. Exemplum: Apollón a Marsyás (Pán).
Pískovcový reliéf: nalevo stojí Merkur (okřídlená čapka) a hraje na trubku, napravo spí nahý obr Argus, vedle něj sedí jeho pes., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu jižního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.
Pískovcový reliéf: uprostřed je souboj dvou bojovníků s měči v antikuzující zbroji, levý je prostovlasý, pravý má přilbu. Nalevo je tatáž dvojice, ale prostovlasý bojovník již klesl na zem a jeho protivník se ho chystá zabít. Napravo utíká kůň bez sedla z bojiště. and Vlček 1996#, 185-188.