Čtyřpatrová nárožní budova směřující do náměstí, v rohovém průčelí nad vchodem v nikách dvě plastiky, vlevo stojící postava muže s kyjem (Herkules), vpravo nahá mladá žena, v pravé ruce drží skloněnou palmovou ratolest, levá ruka spočívá na ňadru (Plodnost, nebo Čistota). and Obě plastiky se inspirují antikou, postava muže představuje Herkula, postava nahé ženy s palmovou ratolestí a rukou spočívající na ňadru je patrně personifikací plodnosti nebo čistoty
Litinová socha nahého muže, leží na hromadě trofejí (brnění, prapory, dělo) a zbraní (pušky). and Socha byla roku 1918 objednána Stavební správou v Tridentu (Trento). Patrně se primárně jedná o pomník padlým, kde by mohl nahý muž představovat boha Marta, jako alegorii války (Srov. Pomník obětem 1. světové války v Blansku: http://davar.cz/badatelna/xref/ost_blansko_ares.htm (21. 1. 2013).
Litinová socha nahého vousatého muže, kolem boků drapérie, na hlavě čapka, v pravé ruce drží kladivo, v levici pochodeň. and Podle jedné předlohy bylo odlito několik podobných soch.
Odlitek antické sochy Apollóna tzv. Belvedérského., Čeladín, J., Blanenští slévači dělali sochy Apollónů, Blanenský Deník.cz, 19.10.2011, seriál Po stopách blanenské litiny (http://blanensky.denik.cz/serialy/blanensti-slevaci-delali-sochy-apollonu20111018.html (18. 1. 2013)), and Model vytvořil rakouský sochař Franz Anton von Zauner (1746–1822) podle antické sochy Apollóna v Cortile Belvedere v Římě. Von ZAuner v římském ateliéru německého sochaře Alexandra Trippla v letech 1777-1781 vytvářel repliky antických soch.
Litinová socha nahého mladíka, levicí se opírá o pařez stromu, pravice za hlavou: Apollón., Čeladín 2011#, 19. 10. 2011 (http://blanensky.denik.cz/serialy/blanensti-slevaci-delali-sochy-apollonu20111018.html (18. 1. 2013)), and Rakouský sochař Franz Anton von Zauner (1746–1822) vytvářel v letech 1777-1781 v římském ateliéru německého sochaře Alexandra Trippla repliky antických soch. Jednu z replik pravděpodobně v roce 1817 koupil hrabě Salm při své návštěvě Florencie nebo ji získal od Franze Antona Zaunera.
Reliéfy na modelu vázy ve vzorníku výrobků železáren v Blansku zobrazovaly alegorie Proměny lásky v lidském věku: Dětství, Dospívání, Mužný věk a Stáří. Scénky uvádí "prodávání" amorků z klícky., Nejezchleb 2000#., Čeladín 2011#, 8. 8. 2011., and Tvar monumentálního krateru vycházel z antické památky, tzv. Vázy Medici, dnes je ve sbírkách Galerie Uffizi ve Florencii. Feliéf je inspirován Thorvaldsenovým reliéfem, který se odvolává na antickou fresku s motivem prodávání amorků, objevenou roku 1759 v lázních Stabiae pod Vesuvem. Pískovcová váza Friedricha Distelbartha, z roku 1931 obě inspirace spojuje. Kopie monumentální kráterové vázy s Thornvalsenovým reliéfem byly v Blansku vyráběny v 19. století, ale žádný z jejich litinových výrobků se nedochoval. Nejstarší dochovaný vzorník, v němž je krater vyobrazen, pochází až ze šedesátých let 19. století.
Kopie antické sochy atleta vrhajícího disk - Diskobola., Čeladín 2011#, 16. 9. 2011 (http://blanensky.denik.cz/serialy/slevaci-si-troufli-i-na-myronova-diskobola20110914.html (18. 1. 2013))., and Jedna z prvních římských kopií Myrónovy sochy atleta vrhajícího disk (originál z 5. stol. př. Kr.) byla objevena roku 1781 (ve Villa Palombara), byla ve sbírkách rodiny Massimo v Římě (Haskell-Penny 1981, č.k. 31, obr. 103). V roce 1938 ji prodal italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano Hitlerovi, pak byla v Mnichově. Od roku 1948 je opět v Římě (Museo Nationale Roma, Thermae Diocletiani). Další dvě římské kopie byly objeveny v roce 1790 v Hadriánově vile v Tivoli (jedna z nich roku 1792 prodána v aukci do Anglie, od roku 1805 je v Britském muzeu, druhá je v Římě v Kapitolském muzeu). Podle této antické sochy bylo vytvořeno mnoho kopií a také sádrových odlitků (srov. Haskell, F., Penny, N., Taste and the Antique: the Lure of Classical Sculpture 1500-1900, New Haven: Yale University Press, 1981).
Na nádvoří zámku kašna s alegorickou postavou dívky s nádobou na vodu., Samek 1994#, s. 62-64., Nejezchleb 2000#., and Socha dívky je považována za Hygeiu, ale jedná se o nosičku vody, která byla v antice i později často zobrazována, jako dcera říčního boha Danaa.