D. Hejdová, (AT, s. 79, č.k. 41): Kamej vsazena do ostatkového kříže (původně Francie, 13. století, po 1354 klenotnicky upraven, osázen kamejemi). Kameje pocházely ze sbírky drahých kamenů Karla IV. J.Bažant (AT, s. 64, č.k. 3) : Popularita Alexandra Velikého v Čechách již od vzniku staročeské literární památky Alexandreida (konec 13. století), do začátku 15. století. Alexandr jako agent legitimity slovanského panství v Evropě (tzv. slovanský registr emauzského kláštera v Praze). and Kotalík 1982#, s. 64, č. k. 3.
Sv. Helena (nimbus, monogram), Kotalík 1982#, 64, č.k. 2, 79, č. k. 41, and Kamej původně zobrazovala Antonii mladší jako Juno, později přidán nimbus a monogram sv. Heleny. Ve 13. století (nebo po 1357) byla kamej vložena do ostatkového kříže zvaného Korunovační (Francie, 13. století, po 1354 klenotnicky upraven, osázen kamejemi). Kamej pocházela ze sbírky drahých kamenů císaře Karla IV., která byla ve své době jednou největších.
Slonovinová destička s postavou sv. Petra, původně řezba s postavou římského konzula předsedajícího v aréně., Kotalík 1982#, s. 64, č. k. 1., and Deska byla v 11. století přeřezána do podoby sv. Petra (ze šátku se stal svitek, ze žezla klíč, hlava byla opatřena svatozáří a lysinoua nad čelem, tribunál byl přeměněn v průčelí kostela, křeslo a ozdobné střevíce odřezány) a po roce 1365 zasazena do čelní desky evangeliáře z 9. století.
Na úvodním listě iniciála E se sedícím Ciceronem u pultu, na němž je kniha, na dolním konci rozviliny znak arcibiskupství pražského. Opis Ciceronova díla patří do skupiny časných humanistických rukopisů českého původu (podobně jako Cicero Prokopa z Rabštejna Praha, Národní knihovna VIII D 16)., #, and Na základě studia Ciceronova díla De oratore a dalších antických pramenů (především Horatius, Ars poetica) byla v Itálii vytvořena nová koncepce narativního obrazu (istoria), která měla zásadní význam pro další vývoj malířství a sochařství.
Ilustrace v díle Speculum humanae salvationis - Sibyla a císař Octavianus Augustus...............................................Věštby Sybill- Na jejich naléhání povolal věštkyni Sibyllu a chtěl se z jejích věšteb dovědět, zda se někdy na světě narodí někdo větší než on. Když tedy v den Narození Páně svolal radu stran té věci a Sibylla se sama v císařově komnatě zabývala věštbami, v poledne se kolem slunce ukázal zlatý kruh a uprostřed kruhu překrásná dívka, chovající na klíně dítě. Sibylla to ukázala císaři. Když se císař tomu úkazu velmi podivoval, uslyšel hlas, který mu říkal: "Toto je ara coeli - oltář nebe." A Sibylla mu řekla: "Tento chlapec je větší než ty, proto se mu klaň." and Stejskal 1970#, s. 39-60.
Podle Stejskal 2001: Speculum humanae salvationis - rukopis s miniaturou zobrazující Sibylino proroctví císaři Augustovi. kap. 8. Do Prahy se rukopis dostal již ve středověku. Vlevo císař Augustus v majestátě s žezlem trůní, vedle sedí Sibyla s rouškou na hlavě, nad jejich hlavami zjevení: nad Augustem mnohocípá hvězda s lidským obličejem, nad Sibylou medailon s vepsanou postavou P. MArie s dítětem, Marie podává děcku stonek se třemi květy (možná narážka na píseň Šalamounovu (1, 11; 7, 11-12). and Stejskal 2001#, s. 112.
Kodex: Zobrazení Sibylina proroctví císaři Augustovi v Speculum humanae salvationis -v Čechách vznikly dvě desítky rukopisů tohohoto díla. Stejskal tuto kresbu připisuje dílně Mistra křižovnického brevíře dat. 1356. Zobrazen vlevo Augustus na trůně s korunou a pozdviženou pravicí vzhůru ke zjevení nad Sibylou, vpravo na syndronu s podestou Sibyla s rouškou na hlavě, v levé ruce jablko (symbol zeměkoule), nad postavami oblaka, nad Augustem prázdný kroužek, Sibylou P.Marie s dítětem v medailonu., Podlaha 1903#, s. 99., and Stejskal 2001#, s. 113.
Pískovcová kašna s fontánou. Spodní nádrž zdobená festony, lvími hlavami, maskarony a kartušemi s císařským monogramem "L" (Leopold I.). Dolní nádrž podepírají figury bohů: Merkur (okřídlené střevíce a čapka), Vulkán (kladivo, kovadlina), Neptun (delfín), Herkules (kyj, lví kůže), horní nádrž nesou dva Tritoni.
Zahrada byla spojena mostem s palácem. Na zahradě se vystřídali zahradníci z Bílé Rusi, Flander, Španělska, Elsaska, Itálie. Původní podoba není zdokumentována, ale zjevně se nejednalo o terasovou zahradu, jak bylo tehdy v Itálii obvyklé., Krčálová 1989#., and První renesanční zahrada v českých zemích.