Hlavní sál v prvním patře, nástěnné malby s mytologickými náměty, busty imperátorů v kruhových medailonech., Poche, Preiss 1973#, 46, 182, obr. 73, 74., Ledvinka 1995#, 280-284., and Vlček 1999#,
Hlavní sál v prvním patře, nástěnné malby s antickými historickými náměty: Setkání Antonia s Kleopatrou. (Blažíček, O. J. , Umění, 10, 1962), Poche, Preiss 1973#, 46, 182, obr. 73, 74., Ledvinka 1995#, 280-284., and Vlček 1999#,
Hlavní sál v prvním patře, nástěnné malby s antickými historickými náměty: Setkání Coriolana s manželkou a matkou před Římem., Poche, Preiss 1973#, 46, 182, obr. 73, 74., Ledvinka 1995#, 280-284., and Vlček 1999#,
Socha ve vstupní hale, dívka v antikizující říze, v levé ruce drží džbán, v pravici pohár., Vlček 1999#, 237-239., and Autor a vročení neuvedeno. Socha byla instalována do interiéru, ve vstupní hale (stavba dokončena 1897)
Zahradní průčelí budovy, v zahradě dvě mramorové sochy od amerického sochařa Story údajně dovezené z Itálie: Sibyla a Kleopatra., Powers, E., "Interrogation of the Past": Henry James and William Wetmore Story", in: Arion (Boston University), Fall 2008, vol.16, 2., and Autorem původní plastiky je americký sochař a umělecký kritik William Wetmore Story (1819-1895), od roku 1856 žil v Římě v Palazzo Barberini, kde měl ateliér. Kleopatru vytvořil roku 1858 (1865 vytesána z mramoru), ve své době byla velice uznávaným dílem (autor byl srovnáván s Canovou), a to spolu s další sochou, Libyjskou Sibylou. Obě sochy byly roku 1862 vystaveny v Londýně (International Exhibition in London). Pražská socha je kopií tohoto slavného díla.
Zahradní průčelí budovy, v zahradě dvě mramorové sochy dovezené z Itálie: Sibyla a Kleopatra. Nahá žena sedící, v klíně přehozená drapérie, v levé ruce drží svitek - Sibyla Libyjská., Powers, E., "Interrogation of the Past": Henry James and William Wetmore Story", in: Arion (Boston University), Fall 2008, vol.16, 2., and Jedna z dvanácti antických věštkyň, sibyl. Tato je zmíněna ve věštírně zasvěcené Jupiterovi- Amonovi v oáze Šiva na Západní poušti v Egyptě. Na tuto Sibylu se obrátil pro radu Alexandr Veliký po dobytí Egypta. Autorem původní plastiky je americký sochař a umělecký kritik William Wetmore Story (1819-1895, od roku 1856 žil v Římě v Palazzo Barberini, kde měl ateliér). Socha (1868) byla ve své době velice obdivovaným dílem (autor byl srovnáván s Canovou), a to spolu s jeho další uznávanou sochou, Kleopatrou. Obě sochy byly roku 1862 vystaveny v Londýně (International World Exhibition in London). Pražská socha je kopií tohoto slavného díla.
V nádvoří paláce, v nice nad kašnou, stojící postava nahé Venuše., Vlček 1999, 318-320., and Kopie Venuše mélské byla ve dvoře Thun-Hohenštejnského paláce (dnes Velvyslanectví Itálie) umístěna patrně až po roce 1924, kdy poslední dědic rodu Jaroslav František Thun prodal palác italské vládě.