V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500) turnaje, zápas, hostina s tancem, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500) turnaje, zápas, hostina s tancem, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500): turnaje, zápas, hostina s tancem?, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500): turnaje, zápas, hostina s tancem, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88). Opis Listů milostných si nechal okolo roku 1470 pořídit Ladislav z Boskovic (Wien, ÖNB cod. 3165). Žirovnický Paridův soud je první doklad nástěnné malby s výzdobou inspirovanou antickou mytologií v českých zemích.
Do sálu jižního křídla hradu Švihov byl roku 1952 přenesen ze zámku Bělá pod Bezdězem kazetový strop z roku 1581 (pochází ze zámku v Dobrovicích). V panelech jsou zobrazeny múzy, ctnosti, personifikace svobodných umění a mythologické výjevy.
Žena sedí na oblacích a objímá před ní stojícího nahého putto, který k ní vztahuje ruku s hořícím srdcem. Zezadu ženu objímá oblečený putto. Napravo stojí nahý putto a z natažené ruky pouští ptáka, který se chystá k odletu.
Dido na koni, vedle ní místní africký vládce, před ní muž z družiny Dido řeže sekyrou hovězí kůži na tenký pásek, protože jí dovolili si zabrat tolik půdy, kolik kůže pokryje. Vpravo v pozadí Dido na koni s pruhem kůže v ruce vymezuje budoucí hranice své africké kolonie.