Mědiryt (362 x 258 mm). Sousoší umístěné do niky představuje boha Pána (kozí nohy, rohy a ztopořený úd, sedí na lví kůži, pravici na rameni nahého mladíka) a Dafnise, který drží u úst Pánovu flétnu., Zlatohlávek 1997#, 131, č. 63. Gasparri 2007#, I, s. 139-141, č. 62., and Dafnis, syn Merkura a nymfy, byl prototypem autora pastýřských písní, jehož učitelem byl bůh Pán. Rytina kopíruje antickou mramorovou sochu (římská kopie podle řeckého originálu ze 3.- 2. stol. př. Kr. od sochaře Heliodora, sbírka Farnese, dnes Neapol), která byla nalezena v Pompejích. Rytina (dříve mylně interpretovaná jako Marsyas a Olympus) byla připisovaná Eneovi Vico (Zlatohlávek 1997, 131), patrně se však jedná o dílo jeho blízkého spolupracovníka Battisty Franca (srov. Giulio Bodon, Enea Vico fra memoria e miraggio della classicita, Roma, 1997, obr. 46).
Bronzový odlitek (v. 43, 8 cm); nahý chlapec, růžky, špičaté uši, otvory na prsou (původně patrně ozdoba kašny). Stojí na soklu, na jeho čelní straně poprsí putta vyrůstající z akantových listů, drží v obou rozpřažených ruách klíč?, Chlíbec 2006#, 58-59, č. 14, obr. s. 59., and Do sbírek NG získá no roku 1951. Atributy postavě chybí, v levé ruce patrně držel misku. Nemá kozí nohy, ale růžky a špičaté uši ji řadí do skupiny lesních bůžků. Socha patrně představuje člena Dionýsovy družiny, malého průvodce boha Pana.
Lept (176 x 290 mm)., Slavíček 1993, 85., and Lept ze série pohledů na barokní Řím (II nuovo teatro delle fabriche, et edificii, in prospettiva di Roma moderna, sotto il Felice Pontificato di N. S. Papa Alessandro VII., Roma Giovanni Giacomo de Rossi).
Kresba (16 x 27, 9 cm): Paridův soud, všechny tři bohyně jsou zobrazeny nahé, nalevo sedí Juno, vedle stojí Minerva (přilba, štít, oštěp), napravo Venuše se dvěma amoretti po stranách. Nahý Paris sedí uprostřed a předává jablko Venuši., Fučíková 1997#, I/270., and Kompozici Parida a Venuše Spranger převzal z Raffaelovy malby Adama a Evy na stropě Stanza della Segnatura ve Vatikánu.
V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav., Vlnas 2005#, 114-115., and Kopie podle volné kopie obrazu Hanse von Aachen (Valenciennes, Musée des Beaux-Arts P.46.1.97. Originál od Hanse von Aachen z roku 1588 je v Douai, Musée de la Chartreuse (zrcadlově převráceno). Von Aachen se v kompozici hlavní postavy inspiroval Raffaelem.
Mědiryt (299 x 436 mm). Vlevo skupina aktů: tři sedící ženy, sedící Paris (v levé ruce hůl, v pravici jablko, na hlavě čapka, u nohy pes), za ním Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) proti němu tři bohyně - Juno (u nohy páv), Venuše s malým Amorem přijímá od Parida jablko, Minerva (u pravé nohy štít a helma) drží drapérii . Vpravo nymfa a dva říční bohové. Nad celou skupinou Viktoria (věnčí Venuši), v oblacích Apollón ve slunečním voze v kruhu zodiaku, dvojice jezdců, Jupiter (hořící blesky, žezlo, u nohy orel), za ním Diana (srpek měsíce), pod ním bůh větru se vzdutou drapérií., Zlatohlávek 1997#, 41, č. 14., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědirytina podle kresby Raffaela (dnes ztracená), který se inspiroval reliéfy na antických sarkofázích.
Mědiryt 396 x 532 mm). Scéna v krajině s průhledem na město a pohoří na obzoru. V popředí skupina figur obklopená putti - vlevo sedí Paris pod stromem(frigitská čapka, u nohou pes), za stromem dva Satyři a malý Satyr (špičaté uši, rohy, kozlí nohy). Po Paridově levici stojí Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce), před Paridem Venuše s malým Amorem a Minerva (přilba, štít). Za Minervou Juno, která přijíždí na voze. V oblacích zleva přijíždí Helios na voze se čtyřspřežím, uprostřed prstenec zodiaku s motivem orla sedícího na trůně a božstvo ve voze s dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 172, č. 95., and Ve sbírkách NG od roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Autor předlohy Giovanni Battista Bertani.
Mědirytina (423 x 279 cm). V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav. and Vlnas 2005, 114-115.
Kresba perem a štětcem (148 x 110 mm). Figurální scéna v naznačeném ornamentálním rámu. Pod stromem sedí Paris, před ním trojice bohyň - Venuše s Amorem, Juno a MInerva. Paris dává Venuši jablko., Volrábová 2007#, 50-51., and Kresba údajně podle grafického listu.