Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Stojící muž, vousy a turban, na zemi kniha - Phainias. and Phainias (300 př. Kr.), řecký filosof, žák Aristotelův.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Stojící muž (turban, kaftan), hovoří se svým žákem - Platón.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Sedící nahý muž (vousy) na klíně drapérie, v levé ruce drží hořící uhlík do kterého fouká - Pýthagorás. and Pýthágorás ze Samu (6. stol. př. Kr.), řecký filosof, vědec a politik, odešel z Řecka do Krotónu v jižní Itálii, kde založil školu.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna v kulise antické zříceniny Sókratova sebevražda: starý muž, Sókratés, sedí v křesle, k němu přichází skupina mužů, jeden z nich mu podává pohár. Zcela vpravo Xantipa a služebná. and Sókratés (469-399), řecký filosof, kritik demokratického zřízení v Athénách. Znám též pro své spory s manželkou Xantipou. Za své názory byl odsouzen k smrti. Ceněna jeho občanská kázeň, protože neuprchl, ale rozsudku se podřídil, vypil odvar z bolehlavu v kruhu svých přátel.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Muž s plnovousem, na halvě turban, píše brkem - Solón z Athén. and Solón z Athén (7. - 6. stol. př. Kr.), státník, básník a reformátor. Sepsal athénské zákony.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Thalés, muž v turbanu, dívá se do dalekohledu. and Thalés y Mílétu (6. stol. př. Kr.), čecký filosof, představitel tzv. mílétské školy, jeden ze sedmi mudrců. Předpověděl zatmění slunce (patrně 28. 5. 585).
Nástropní malba. V oblacích dvě ženz, jedna vytahuje ruku k plameni na tácku, vedle ní žena se jhem na ramenou a okřídlený mladík s lyrou a vavřínovým věncem na hlavě (Chvalozpěv).
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.