Klenutá místnost v přízemí s imitací suchých větví (terakota) sklenutých do středového sloupu v podobě kmene stromu. Práci zadal nejvyšší kancléř Ladislav ze Šternberka, patrně dvorskému kameníkovi Wendelovi Rosskopfovi. Obdobně je pojata křtitelnice z téže doby v bechyňském klášteře, vzorem byla patrně Královská oratoř na Pražském hradě (1493)., Poche 1977#, s. 42-43., Hořejší 1979#, s. 33., and Originální záalpská reflexe antické teze o původu klenby v přírodě. Původ je patrně v Burgundsku kolem roku 1400, nejstarší doklad je zachován v Paříži (Tour Jean-Sans-Peur, bývalý Hotel de Bourgogne, 1409-1411). Antická teze, že umění má imitovat přírodu (e.g. Plinius, nat.hist. 35, 64), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia, Decameron 6,5.
Nad gotickým portálm po straně sochy heraldů, na konzole pod heroldem vlevo dva putti., Chamonikola 1999#, 73-74., and Jedny z prvních sochařských zobrazení putti v českých zemích. Roku 1900 byli putti v roli hudebníků a zpěváků, kteří původně zdobili konzoly pod heraldy, v rámci regotizace památky odstranění.
Zesnulý v brnění stojí s praporcem, levici na meči., Homolka 1985#, obr. s. 215., and Obličej je výrazně individualizován fyziognomickými rysy i pohrdavým výrazem.
Titul byl získán do knihovny olomoucké kapituly v době Augustina Olomouckého, Bistřický, Drkal, Kouřil 1961#, s. 62, and Nejstarší doložený tisk s Vitruviovým dílem v českých zemích. Jediný exemplář tohoto díla, o němž víme, že byl v 16. století v místních církevních knihovnách, což svědčí o zcela mimořádných poměrech v olomoucké kapitule za Augustina Olomouckého.
Humanista a pozdější olomoucký biskup, Jan Dubravius, vydal tiskem spis Martiana Capelly (po 410) pod názvem: "De Nuptiis Mercurii et Philologiae, cum adnotationibus Ioannis Dubravii." Předmluva, kterou k dílu připojil, dokládá recepci antických (Plinius) a renesančních teoretiků umění (Alberti, Della Pittura; Poliziano, Panepistemon) v českých zemích., Hlobil, Perůtka 1999#, 78-79., and Nejstarší doklad humanistické výtvarné teorie a kritiky v českých zemích.
V roce 1511 po dlouholetých studiích vydal humanista, architekt a inženýr Fra Giocondo zcela přeracovanou edici Vitruviova díla doplněnou 136 bilustracemi., Ciapponi 1984#., and Toto vydání Vitruviova díla bylo základem všech pozdějších edic Vitruviova díla, ale není známo, kdy se exemplář dostal do českých zemí.
V kapli na levé stěně výjev se Sv. Jiří bojujícím s drakem, v pozadí krajina, v níž lze identifikovat hrad Švihov. Sv. Jiří je kryptoportrét objednavatele, Jindřicha Švihovského., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Druhé nejstarší zobrazení krajiny v malířství českých zemí, do něhož je začleněna identifikovatelná stavba (první je v Blatné, v zelené světnici). Jeden z prvních kryptoportrétů v malířství českých zemí.Vysoké hory v pozadí pokryté věčným sněhem ukazují spíše na Alpy, takže malíř Švihov přenesl do severní Itálie. To nemusí být nutně dáno původem malíře, protože severní Itálie byla v té době kulturní velmoc, takže tato asociace zvyšovala prestiž zobrazení (Alpy ostatně najdeme například i v pozadí krajiny na obraze Madona kancléře Rolina od Jana Van Eycka v Louvru).