Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Kresba Thesea, Ariadna vychází z Labyrintu - návrh pro Universitní thesi "Ariadnae suae Logica Pragensis", podle Škrétova návrhu ji vyryl S. Weishun 1645 and MŚ, Rudolf II. a Praha, 397, V/255
Figurální scéna v labyrintu, vpravo muž v antické zbroji (meč, přilba), drží nit (Theseus), kráčí vpravo, otáčí se na ležícího Minotaura. Ve stěně labyrintu obrazy: jezdecká bitva, postavy před vladařem sedícím na trůně pod baldachýnem. Nad scénou putti s trubkami, dole v rozích putti (vlevo s orlicí, vpravo s erbem)., Neumann 1974#, 229-230, č. k. 170, obr. 196., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5, and Návrh na universitní thesi Matyáše Wernera (David Zikmund Senst), Conclusiones ex universa philosophia. Na definitivní rytině: nápis "Ariadnae suae Logica Pragensis," Theseus (Werner) v antické zbroji u zabitého Minotaura, P. Maria mu z nebes podává nit, aby jej vyvedla z labyrintu filosofie (Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5 B).
Bohatá výzdoba, salla terrena, fresky Tencala, mythologické náměty, sochy, VENUŠE, ATHÉNA, na balustrádě David Weiss z Wiener Neustadtu, 1654. 16 kamenných bust římsko-německých císařů v nikách. Salla terrena 1657, štuky Francesco Bossi, malby Tencala: klenba s lunetami Trojská válka, Afrodita, Paridův soud, Héra, Tencala to udělal podle výzdoby vily Tiziana, dělal i v Uhrách pro Esterházy, ve Vídni pro uherskou šlechtu Batthyany.
V blízkosti zámecké brány socha na soklu, muž se dvěmi tvářemi - bůh Janus., Poche 1978#, 98., Brožovský 1995#, 14., and Socha dovezena z Itálie patrně kolem roku 1900, pochází ze sbírky modenského vévody.
Olej na plátně (101 x 72 cm): nahý Faun (kůže přes ruku) před sebou drží košík s ovocem, z něhož si bere vedle něj stojící Bakchantka., Togner 1999#, s. 273 č. 269., and V kroměřížské sbírce od roku 1800. Jedná se o kopii podle Rubensova originálu, který je dochován v rytinách a dílenské kopii (Salzburg, Residenzgalerie). Na kopii je podepsán jinak neznámý Johannes Paur.
Kniha, vydaná 1646 v Římě, Giovanni Battista Ferrari, 4 knihy Hesperides, /sive/ de malorum aureorum /cultura et usu/ libri quatuor, v ní mnoho ilustrací od Pietra da Cortona, Cornelis Bloamaert, Camillo Cungio, Goyrand. Mythologické postavy, scény. Mohly sloužit jako předlohy.