Strop a stěny sala terreny v zámecké zahradě jsou zdobeny nástěnnou malbou. Strop zdobí iluzivní architektura s obdélnou balustrádou, kterou nese šest postav atlantů v podobě polofigur., Poche 1977#, 248., Slavíčková 1991#., Togner 2010#, 63-64., and Mádl 2011#, 366, 370.
Strop a stěny sala terreny v zámecké zahradě jsou zdobeny nástěnnou malbou. Strop zdobí figurální výjev v oválném medailonu rámovaném věncem z listoví a plodů. Z levé strany přijíždí vůz tažený třemi koňmi, ve voze mladík, v oblacích putti, v popředí zleva Jitřenka a Amor s květinovým věncem na hlavě drží labuť (symbol Venuše), v pozadí Psyché a dvě Héliovny, na pravé straně dvě ženské postavy (Klymené a Héliovna)., Poche 1977#, 248., Slavíčková 1991#., Togner 2010#, 63-64., Mádl 2011#, 366, 370., and Výjev je v literatuře považován za zobrazení Apollóna na slunečním voze. Zobrazuje však příběh Hélia a jeho milenky Klymeny, dcery Titána Ókeana a matky Faetóna. Jízdě přihlížejí jeho dcery Héliovny, jejich matka a další božstva - Psýché, Amor (s labutí jako symbolem Venuše), Jitřenka (Éós), okřídlená bohyně ranních červánků.
Olej na dřevě (43 x 28, 5 cm): portrét Karla V. Lotrinského v kostýmu Jásona (antikizující oděv s nárameníky, suknicí a vysokými botami) v pravici drží meč, v levici zlaté rouno, za ním mrtvý drak před skaliskem. V průhledu nalevo loď., Vlnas 2002#, s. 280 č. II/1.13., and V době provedení opery byl Karlovi V. Lotrinskému udělen řád zlatého rouna. Obraz vznikl při příležitosti uvedení opery La conquista del Vello d'oro (vídeňský Hofburg, 8. 2. 1678) při příležitosti sňatku Karla V. Lotrinského a arcivévodkyně Eleonory Marie Josefy.
Olej na plátně (128 x 185 cm). Scéna v iluzivní krajině se sopkou. V oblacích převrácené koňské spřežení s Faëthontem a část zvěrokruhu, nad ním v levé,m horním rohu Jupiter s bleskem. Pod oblaky na zemi spálená krajina, s žíznícími stády, v popředí vlevo vodní božstva, uprostřed pod drapérií personifikace - Léto, Podzim a Zima. Vpravo naříkající Země doprovázená lvem, v jejím klíně Zefyr a Jaro, vyschlá fontána s Heliovnami, jedna z nich se mění ve strom., Slavíček 1993#, 224-226., and Ze sbírky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé, v letech 1706-1945 v nostické sbírce v Praze.
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.
Ve východním křídle zámku je několik sálů s bohatě zdobenými štukovými stropy, rovněž v severním křídle v prvním patře, se dochovaly štukové stropy. Na stropě vestibulu čtyři alegorie - Spravedlnost, Pravda, Nevinnost a Přejícnost., Poche 1982#, 405., Šimek 1989#, 570., and Adamová, Šouša 2004#.
Ve východním křídle zámku je několik sálů s bohatě zdobenými štukovými stropy, rovněž v severním křídle v prvním patře, se dochovaly štukové stropy. Na stropě vestibulu čtyři alegorie - Spravedlnost, Pravda, Nevinnost a Přejícnost., Poche 1982#, 405., Šimek 1989#, 570., and Adamová, Šouša 2004#.
Ve východním křídle zámku je několik sálů s bohatě zdobenými štukovými stropy, rovněž v severním křídle v prvním patře, se dochovaly štukové stropy. Na stropě vestibulu čtyři alegorie - Spravedlnost, Pravda, Nevinnost a Přejícnost., Poche 1982#, 405., Šimek 1989#, 570., and Adamová, Šouša 2004#.