Budova obchodní akademie, na průčelí nad okny prvního patra čtyři reliéfy s alegorickými výjevy. Zleva: Průmysl - klečící nahý muž, drží oběma rukama ozubené kolo, před ním na zemi kladiva, továrna s kouřícími komíny. Obchod - sedící nahý muž (Merkur), na hlavě okřídlená čapka, v pravici kaduceus, v levé ruce vavřínový věnec. Před Merkurem loď, balík, kotva a soudek. Zemědělství - postava nahého sedícího muže, v klíně drží obilné klasy a srp, u nohou pluh, v dálce pohled na pole. Doprava - postava sedícího nahého muže, na hlavě má motoristickou čapku s brýlemi, v obou rukách drží model auta. U nohou postavy okřídlené kolo, v dálce krajina, silnice s patníky a architektura., Poche 1977#, 63-66., and http://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/ (16. 1. 2013)
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě průčelí (v prvním patře mezi okny) figurální reliéf - žena stojící na globu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé pozvižené ruce drží květiny (Fortuna)., Rajna 1989, č. 0597., and Fortuna, bohyně štěstí a bohatství, bývá nejčastěji zobrazována na glóbu s rohem hojnosti, nebo kormidlem. Někdy je okřídlená, na kole štěstěny, v ruce drží květiny. Motiv patrně souvisí s názvem ulice, ve které byl dům postaven, ale v tomto případě může by mohla být chápána i jako motiv ochranného božstva (talisman pro štěstí).
V tragédii Herakles Fischer sloučil různé dějové prvky z Euripidovy tragédie Herakles a z jeho Alkestis a motiv hrdinovy smrti ze Sofoklových Trachiňanek. Drama odráží dobovou adoraci silné osobnosti a je možné ho číst jako polemiku s titánstvím a ukázku sebeničivého nadlidství: Herakles se bouří proti bohům, neboť touží po nesmrtelnosti, a opakovaně zavrhuje rady Herma v podobě Teiresia, že smysl života se skrývá v práci pro ostatní. Jeho ctižádost a touha vyrovnat se bohům končí tragicky, když v záchvatu šílenství zabije ženu i syna a zapálí nad sebou palác.Hilarova režie se snažila vystihnout atmosféru dramatu a pro každé jednání použila jinou barvu světelné projekce, typického prostředku pro toto období Hilarovy tvorby. Scéna V. Hofmana představovala pyramidální schodiště s plošinou uprostřed a nahoře, na vrcholu schodiště byl portál s vyměnitelným prospektem. Protagonisté se pohybovali vertikálně, tj. zdola nahoru nebo shora dolů. Stupně vedoucí vzhůru tak symbolizovaly mytický a božský svět a zároveň Heraklovu touhu po nesmrtelnosti. Herectví, které popisuje M. Rutte jako "hysterický styl" plný "křečovitých výkřiků", se zřejmě blížilo poetice expresionismu se soustředěním na hlasový projev a výrazná gesta. Tento styl tak odpovídal tématu, přepjatému výrazu Fischerova dramatu i rozmáchlému, vnitřně rozpornému titánství titulního hrdiny. ???????????DČ