Schopnost efektivně se pohybovat v daném prostředí byla pro člověka a jeho předchůdce klíčová k zajištění dostatku energie k přežití a rozmnožování. Potřeba překonávat vzdálenosti s co nejmenšími náklady formovala stavbu našich končetin již od doby, kdy jsme se poprvé postavili na dvě končetiny. S příchodem rodu Homo dochází ke změnám dolní končetiny a celého těla umožňujícím efektivnější běh, jenž byl v té době nejlepším způsobem, jak se dostat k masu. Neandrtálce stála chůze a běh více energie než moderní lidi, nicméně rozdíly byly malé a zřejmě nepřispěly k vyhynutí neandrtálců., The ability to move effectively through a given environment was crucial for humans and their ancestors to acquire enough energy for survival and reproduction. The need to cover distances with minimum costs has formed our limbs since we first stood on two limbs. With the early representatives of the genus Homo, the lower limbs and the whole body changed to allow more effective running, which was the best way to obtain meat in those times. H. neanderthalensis had higher costs of walking and running than modern humans, but the differences were subtle and did not contribute to the downfall of H. neanderthalensis., and Martin Hora, Vladimír Sládek.
Evropa se nachází pod tlakem silné imigrace. Nejde přitom o nic nového, v pravěku docházelo k migracím poměrně často a lze říci, že z dnešního pohledu náš genofond spíše obohatily. Pro budoucí identitu příchozích je podstatné, jak se k nim budeme nyní chovat, protože identita se vytváří vždy v interakcích., Europe is under a relatively strong immigration pressure. However, this is nothing new; prehistoric migrations occurred quite often and we can retrospectively summarize they rather enriched our gene pool. Since the identity of immigrants is always created in interactions, it is essential how we treat these people right now., and Viktor Černý, Martin Hájek.
Následující řádky přinášejí informaci o významném buněčném mechanismu, který pomáhá udržovat energetickou rovnováhu buněk v okamžicích náhlého zvýšení požadavku na dodávku energie. Tento mechanismus také usnadňuje přenos energeticky bohatých substrátů v buněčném prostoru k místům jeho spotřeby a je zvláště rozvinutý v buňkách, jejichž požadavky na dodávku energie v průběhu času značně kolísají a jsou schopné vysokého výkonu. Můžeme jej pozorovat ve svalových vláknech, srdečních myocytech, neuronech, ale i ve spermatických buňkách, které se po probuzení k aktivitě pokouší vyhrát závod s ostatními a splnit tím svoji biologickou úlohu., The article presents information on an important cell mechanism that helps to maintain the energy balance in cells at moments when there is a sudden increase in demand for energy supply. This mechanism also facilitates the transfer of energy-rich substrata in cellular space to the locations of its consumption, and it is particularly well-developed in cells that are capable of high performance and their energy requirements vary considerably over time. We can observe it in muscle fibres, cardiac myocytes, neurons and sperm cells., and Jitka Žurmanová.
Už 4,5 miliónu let nás vyvýšená hlava, vpřímená postava a bipední lokomoce odlišuje od většiny savců. Tento článek zvažuje důvody pro tuto evoluční změnu (např. tlak prostředí), její známé přednosti, ale také rizika. Bipední hominin byl ve srovnání se zvířecími predátory i kořistí pomalejší, jeho chrup jako zbraň či nástroj byl stále méně použitelný a tekutiny musel přenášet. Ale vzpřímení postavy uvolnilo lidskou ruku pro produkci artefaktů - nástrojů. Technologie, která původně umožnila přežití, v průběhu evoluce stimuluje strmý demografický růst a ten zpětně vyžaduje další technologické i organizační inovace. Dnes už by bez nich lidé jako savci střední velikosti s velkou spotřebou a produkcí odpadu nemohli v počtu řádově miliard existovat., For 4.5 million years, our raised head, upright stature and bipedal locomotion have distinguished us from the majority of other mammals. The paper evaluates the reasons for this evolutionary change (such as environmental pressure), its advantages but also risks. Compared to animal predators and prey, the bipedal hominid was slower and his dentition less usable as a tool or weapon. However, the raised stature made the hand free for production of artifacts - tools. Technology, which enabled survival at the beginning, stimulated steep demographic growth during later evolution., and Jiří Svoboda.
Molekulární genetika vstoupila na antropologické kolbiště koncem 60. let, ale teprve přímá analýza archaické DNA (aDNA) z fosilních pozůstatků od 80. let umožnila přesnější vhled do evoluce našeho druhu ve středním a mladém pleistocénu. Navzdory různým „Jurským parkům“ totiž DNA po smrti organismu rychle degraduje a časové okno její možné analýzy je poměrně omezené. Navíc jsou vzorky kontaminovány DNA okolních organismů. Nicméně velice záhy se pozornost paleogenetiků soustředila na naše příbuzné - neandertálce. Analýza jejich genomu ukázala, že ~2 % jejich DNA se vyskytuje v genomu anatomicky moderního člověka s výjimkou subsaharské Afriky a celkový rozsah tohoto přenosu může dosahovat až 20 %. Křížení s neandertálci lidem zřejmě umožnilo snadnější adaptaci na chladnější podmínky eurasijského kontinentu, současně však přineslo i výskyt některých chorob. Překvapení přinesla sekvence aDNA izolovaná z článku prstu nalezeného v Denisově jeskyni na Altaji. Ukázalo se, že tento jedinec patřil k neznámému druhu odlišnému jak od moderních lidí, tak i od neandertálců. I tito hominini přispěli až 6 % svojí DNA do genomu některých současných populací člověka (JV Asie, Oceánie). Podle nejnovějších poznatků byl tok genů mezi homininy středního a mladého paleolitu poměrně složitý, byla např. detekována příměs neandertálské DNA v genomu denisovců, kteří navíc získali další sekvence od dalšího, blíže neurčeného druhu hominina. Posledním příspěvkem paleogenetiky do obrazu naší evoluce je sekvence mitochondriální DNA získaná ze zhruba 400 tisíc let starých fosilních pozůstatků heidelberského člověka (Homo heidelbergensis) ze Sima de los Huesos (Šachty kostí) z krasové oblasti Atapuerca ve Španělsku, která ukazuje na příbuznost tohoto druhu., Molecular genetics entered the arena of anthropology at the end of the 1960s, but only direct analysis of ancient DNA (aDNA) from fossils since the 80s has permitted a better insight into the evolution of our own species. Despite the rapid decomposition of DNA starting immediately after death, molecular geneticists are now able to retrieve and sequence aDNA tens or even hundreds of thousands years old. Paleogenetic studies of ancient humans and their relatives have revealed a rather complex picture of Middle and Upper Pleistocene hominins (Neanderthals, Denisovans, ante-Neanderthals etc.) and gene flow among them. New and exciting findings changing our views of the evolution of our own species are appearing with an accelerating pace., Miloš Macholán., and Obsahuje seznam literatury
Jedním ze zdrojů informací o pravěku je mitochondriální DNA (mtDNA). Díky mutacím, které v její molekule v průběhu času zcela přirozeně vznikají, lze rekonstruovat fylogenetický strom a datovat vznik jednotlivých větví i jejich další vývoj v jednotlivých oblastech světa. První evropské větve lidské mtDNA fylogeneze jsou zřejmě starší více než 50 tis. let a pocházejí s největší pravděpodobností z Předního východu. Díky mtDNA bylo rovněž zjištěno, jak se na složení evropského genofondu projevilo poslední maximum doby ledové před 20 tis. lety, kdy se kvůli ochlazení lidé stáhli do jihoevropských refugií a po oteplení před 15 tis. lety severnější oblasti znovu kolonizovali. Také se předpokládalo, že se vznikem zemědělství před 10 tis. lety proběhla další větší migrace z Předního východu. Ve střední Evropě je ale námi zjištěný příspěvek ,,neolitických“ mtDNA linií poměrně malý, takže se zemědělství v této oblasti šířilo spíše akulturací původních obyvatel, tedy přenosem kulturních dovedností. Výsledky odpovídají i demografickým modelům populačního růstu., According to the human mitochondrial DNA (mtDNA) phylogeny, European first branches seem to be more than 50 000 years old and may have originated in the Near East. MtDNA has also revealed how the composition of the European gene pool changed in association with the Last Glacial Maximum 20 000 years ago when the European population retreated into southern refugia and how after the amelioration of the climate some 15 000 years ago it re-colonized northern regions. The contribution of “Neolithic” mtDNA lineages in Central Europe has been determined as relatively small and agriculture probably spread more by the acculturation of indigenous inhabitants., and Edita Priehodová.