Astronomické atlasy vytvořené dr. Antonínem Bečvářem patří k vrcholům nebeské kartografie padesátých a šedesátých let. Především díky jim byl jejich autor světově uznávaným odborníkem na nebeskou kartografii a v zahraničí dlouho patrně nejznámějším českým astronomem. Jen málo uživatelů jím vytvořených atlasů však znalo Antonína Bečváře osobně. Neměl prakticky žádné osobní kontakty s významnými zahraničními astronomy a i ty písemné byly velmi omezené. Bečvářovy životní osudy provázené nemalými dramaty, zůstávaly vždy v pozadí. Ani dnes neznáme všechny motivy jeho jednání a neznáme ani podrobné příčiny jeho některých zásadních životních zlomů. Loňské sté výročí narození Antonína Bečváře je příležitostí připomenout význam jeho usilovné a úspěšné práce ve prospěch československé astronomie. Pro plné pochopení smyslu Bečvářova žřvota nestačí pouze konstatovat výsledky jeho práce v oblasti nebeské kartografie, nýbrž musíme zhodnotit svědectví dokumentů a pamětníků a posoudit prostředí, v němž pracoval. and Zahrnuje seznam literatury a poznámkový aparát
Studie Evy Myslivcové se zabývá korespondencí mezi hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a jeho blízkým přítelem Aloisem Göblem., This article introduces newly found photocopies of two letters from Antonín Dvořák to Alois Göbl with heretofore unknown and unpublished contents (newly discovered facts about Dvořák’s life and about period reception of his masterpieces – e.g. the Symphony No. 9 in E Minor “From the New World”, op. 95, and the Cello Concerto in B Minor, op. 104) and places them within the context of Dvořák’s correspondence addressed to his friend Göbl in Sychrov that has already been published in several different editions., Eva Myslivcová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 299, anglický abstrakt na s. 289.
Příspěvek se zaměřuje na dílo profesora Antonína Hobzy, československého odborníka na mezinárodní právo první poloviny 20. století. První část představuje a hodnotí jeho chápání mezinárodního práva s ohledem na změny, k nimž od Hobzovy doby došlo v oblasti subjektů, pramenů a základních zásad tohoto práva. Druhá část uvádí a analyzuje Hobzovy odhady budoucího vývoje v oblasti mezinárodního práva, týkající se vztahu přirozenoprávního a pozitivistického přístupu, vzniku mezinárodních institucí, včetně stálých soudních orgánů, změn v oblasti kontroly dodržování a vynucování mezinárodního práva a vztahu mezinárodního práva a vnitrostátních právních řádů. Příspěvek dokládá, že i když ve své době mohl Hobza působit jako naivní snílek, z dnešního pohledu vychází z hodnocení spíše jako opatrný realista. Hobza správně identifikoval hlavní vývojové trendy mezinárodního práva, podcenil ale rychlost a rozsah změn, jimiž toto právo v posledních desetiletích prošlo. and The article introduces the work of professor Antonín Hobza, a Czechoslovak expert on international law who lived in the first half of the 20th century. The first section presents and assesses Hobza’s view of international law taking into account changes that have taken place in international law since Hobza’s concerning its subjects, sources and fundamental principles. The second sections gives an overview of Hobza’s estimates for the future development of international law, concerning the relationship between natural law and positive law, the establishment of international institutions, including permanent international courts, changes with respect to the control and enforcement mechanisms and the relationship between international law and national legal orders. The article shows that although in his time,Hobza could have been seen as a naive utopian, from today’s point of view, he rather scores as a cautious realist.Having successfuly identified the main trends of the future development of international law, Hobza underestimated the rate and extent of this development
The study instroduces the politician and diplomat Antonín Kalina in the context of activities of the Czech Constitutional Progressive Party, which Kalina represented as a deputy at the Reichsrat since 1908. Careful attention is also given to his activities after the war, when he became the first Czechoslovak ambassador in Yugoslavia. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou