Zemětřesení je krátkodobý převážně zlomový proces, při kterém se do zemského tělesa vyzařují pulzní, tj. širokopásmové rozruchy. Elastické vlny jsou při svém šíření vertikálně i horizontálně nehomogenní Zemí odráženy, lámány, rozptylovány a tlumeny. Na zemském povrchu tak registrujeme komplikované vlnové obrazy složené z mnoha fází, jejichž dominantní frekvence se v závislosti na rozměrech a dynamice ohniskového procesu a na vzdálenosti od něho pohybují od desítek Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení) až po stovky sekund (povrchové vlny silných regionálních a globálních zemětřesení). Amplitudy seismických vln, vyjádřené v jednotkách zrychlení půdy, sahají od desítek nm/s2 (povrchové vlny slabých vzdálených seismických jevů) až po hodnoty zemského tíhového zrychlení (prostorové vlny velmi silných blízkých zemětřesení). Na jediném místě se tak seismické signály, pomocí nichž seismologové studují procesy v ohnisku zemětřesení a stavbu zemského tělesa [1], mohou lišit frekvenčně o více než čtyři dekády a amplitudově až o 180 dB (109:1). Zaznamenat věrně tak obrovský rozsah pohybů půdy a frekvencí vyžaduje moderní technické prostředky - širokopásmové seismometrické systémy s velkým dynamickým rozsahem a digitální registrační zařízení. Za posledních dvacet let došlo k prudkému rozvoji počítačové i měřící techniky. Cílem tohoto článku je nastínit současný stav registrace zemětřesení moderními seismickými stanicemi., Jan Zedník, Axel Plešinger, Jana Pazdírková., and Obsahuje seznam literatury
Earthquakes in the Czech Republic. Why do we observe them? The Czech territory is situated far away from the active plate margins. Earthquakes are rare and do not cause any significant damage. Seismic monitoring shows that many faults demonstrate weak mainly in the north-east and western part of the country. The latter seismicity is probably related to the ascent of CO2 of deep origin. Recent results of paleoseismological studies reveal that some of the faults which at present do not show any seismic activity are however associated with large prehistoric earthquakes.
V úterý 21. května jsme se dozvěděli smutnou zprávu: zemřel náš kolega a přítel, bývalý dlouholetý vedoucí katedry fyziky Stavební fakulty ČVUT v Praze prof. František Vodák, DrSc. and Pavel Demo.
V pondělí večer 2. července 2018 zemřel neočekávaně po krátkém pobytu v nemocnici ve věku 80 let Ing. Ivan Herynek, CSc., dlouholetý pracovník Fyzikálního ústavu Československé akademie věd v Praze a později po rozdělení státu Akademie věd ČR. and Jan Hladký.