This text focuses on the community of portestant Bulgarian Czechs, who lived in the years 1900-1950 in two villages Vojvodovo (north-western Bulgaria) and Belinci (eastern Bulgaria). Within the frame of this community the inheritance practices and strategies of the passing of family possession between generations are analysed in relation to family relations and gender. Attention is dedicated expecially to the preponderant ideology of dividable property, the practice of transfer of the property inter vivos, the favouring of male heirs and the youngest son as inheritor of the homestead of parents. These characteristics are further analysed with respect to the family strategies, family relations and gender (im) balance within the frame of this community. The practice of heritage is analysed also with respect to the predominant subsistence strategy (agriculture) and the efforts of the parents to enable the children to keep on in this subsistence that ultimately led to the parcelling out of the land and to repeated migrations for land., Lenka J. Budilová., and Obsahuje bibliografii
Paper was based on archival research and props upon relevant literature, all Serbian, Albanian, and written in foreign languages, depicting Albanian ethnic population development in Kosovo within 20th century. We consider it to be the most crucial for any and all political processes, taking place in said region during 20th century. It reflects also demographic evolution of other Kosovo ethnics/nationalities, showing them in mutual interactions. In its second part Paper herein analysis both causes and consequences of Albanian demographic revolution., Václav Štěpánek., and Obsahuje seznam literatury
Tento text se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti v České republice. V úvodu připomíná, že současná sociologie nabízí dvě vysvětlení, proč k tomuto trendu dochází. Prvním je tzv. teorie druhého demografického přechodu a druhým odkaz na zneužívání sociálních dávek. Tento článek nabízí další vysvětlení, proč se zvyšuje podíl žen, které rodí děti mimo manželství, a to zvláště mezi matkami s nízkým vzděláním. Data Sociální a ekonomické podmínky mateřství totiž naznačují, že rostoucí mimomanželskou plodnost je možné do značné míry připsat osamělému mateřství, a to zvláště v nižších sociálních vrstvách. V posledním sledovaném období neměla v době porodu stálého partnera již více než polovina matek se základním vzděláním; muži se základním vzděláním mají rovněž po rozchodu s partnerkou velmi omezené kontakty se svými dětmi., Dana Hamplová., 6 tabulek, and Obsahuje bibliografii
Stať se zaměřuje na zkoumání příčin rostoucí mimomanželské plodnosti. Vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství (SEPM) provedeného v roce 2006 v Sociologickém ústavu AV ČR. Tato data umožňují na mikroúrovni poodkrýt důvody, jakými neprovdané matky vysvětlovaly svoji vlastní rodinnou situaci při narození prvního dítěte. Analýza identifikovala tři typy motivací neprovdaných matek: nesouhlas/absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Jednotlivé skupiny neprovdaných matek se lišily nejen postoji k manželství, ale i tím, jak vnímaly budoucnost vztahu s otcem dítěte. Příslušnost k jednotlivým skupinám souvisela s tím, jestli žena v době narození prvního dítěte žila v nesezdaném soužití s jeho otcem, s výší vzdělání a jejím věkem při narození prvního dítěte. Skupiny neprovdaných matek mají navíc rozdílné vyhlídky do dalšího rodinného života. V druhé části se příspěvek zaměřuje na to, jaké partnerské uspořádání považují neprovdané matky za ideální. Data SEPM ukazují, že velká část neprovdaných matek preferuje manželský svazek po předcházejícím nesezdaném soužití., Jana Chaloupková., 1 graf, 4 tabulky, and Obsahuje bibliografii